Popis
Condet, Johann – Mapa Čech
Originál stará mapa
Název: „Le royaume de Boheme divisée en ses douze cercles“.
Autor: Condet, Johann; Covens, Johann; Mortier, Cornelis.
Vydáno: nedatováno [cca 1744].
Materiál: mapa, ručně kolorovaná mědirytina, papír.
Formát: grafické měřítko [cca 1:700 000], výška 470 x 550 mm.
Popis: tato mapa Čech náleží k nejkvalitnějším jednolistovým zmenšeným kopiím slavné Müllerovy mapy a představuje vrcholné dílo barokní kartografie 18. století. Řadí se mezi reprezentativní příklady starých map střední Evropy vydávaných amsterodamským nakladatelstvím Covens a Mortier.
Mapa byla rytá Janem Condetem a vydána kolem roku 1744 jako „Le royaume de Boheme divisée en ses douze cercles“. Kartografické zpracování je mimořádně pečlivé, s velmi jemným místopisem, hustou sítí sídel a výrazným grafickým členěním země na dvanáct krajů podle krajského zřízení z let 1714–1751.
Významným výtvarným prvkem jsou bohaté parergy inspirované tvorbou Václava Vavřince Reinera, včetně veduty Pražského hradu s Karlovým mostem, alegorií hospodářství a personifikací českých řek. Tyto dekorativní motivy podtrhují kulturní a hospodářský rozkvět Čech v první polovině 18. století.
Mapa je vybavena grafickým měřítkem a soustavou zeměpisných souřadnic vztažených k poledníku Ferro. Dílo vyniká výbornou čitelností, vyváženou kompozicí a vysokou kartografickou i grafickou úrovní, díky níž patří k nejpůsobivějším mapám Čech své doby.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha
Condet, Johann
Johann Condet byl rytcem a kartografem působícím v první polovině 18. století, který spolupracoval s významným amsterodamským kartografickým nakladatelstvím Covens a Mortier. Proslul zejména kvalitními zmenšenými kopiemi velkých kartografických děl, v nichž dokázal spojit přesnost původních předloh s vysokou grafickou kulturou a výbornou čitelností.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
