Popis
Müller, Johann Christoph – Mapa Moravy
Originál stará mapa
Název: Morava.
Autor: Müller, Jan Kryštof (15. 3. 1673 Wöhrd, Norimberk – 21. 6. 1721 Vídeň)
Vydáno: 1720.
Materiál: mědirytina, papír.
Formát: grafické měřítko [cca 1:132 000], sekce 1, rozměr sekce výška 465 x 540 mm.
Popis: mapová tvorba Jana Kryštofa Müllera významně ovlivnila obraz Českých zemí v evropské kartografii. Obsah Müllerových map přispěl k poznání české a moravské barokní krajiny nejen autorovými současníky, ale i o desítky let a o staletí později dalšími generacemi.
Mapa Moravy, označovaná také jako stavovská, neboť byla vydána nákladem moravských stavů, obsahovala 4091 místních jmen – opevněná a neopevněná města královská i poddanská, městečka, vesnice s kostelem i bez kostela, hrady, kláštery, dvorce a hostince, lázně, prameny a naleziště nerostných surovin.
Müller znázornil také základní komunikace, vedoucí do Čech, Slezska, Kladska, Dolních Rakous a Uher. Terén znázornil jen schematicky „kopečkovou“ metodou s minimem názvoslovných údajů, vodní toky a plochy rovněž poměrně schematicky, ale s větším počtem pomístních jmen.
Přes určité nedostatky Müllerova mapa předčila starší mapy Moravy, Fabriciovu a Komenského, a stala se brzy nejužívanějším mapovým obrazem Moravského markrabství. Dílo patří k základním pramenům pro studium regionální kartografie a vývoje krajinného obrazu v rámci odborného i sběratelského zájmu o staré mapy.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha
Müller, Jan Kryštof
Jan Kryštof Müller (1673–1721)
Jan Kryštof Müller byl kartograf a vojenský inženýr působící na přelomu 17. a 18. století, jehož dílo zásadním způsobem ovlivnilo podobu kartografického zobrazení Českých zemí. Narodil se v Norimberku a většinu své profesní dráhy spojil s habsburskou monarchií.
Proslul zejména podrobnými mapami Čech a Moravy, které vynikaly rozsáhlým místopisným obsahem a systematickým zpracováním krajiny. Jeho mapy se staly základním kartografickým podkladem pro další generace a výrazně přispěly k evropskému poznání střední Evropy v období baroka.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.
Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
