Popis
Taki Katei – Lilie
Japonský dřevořez: originál
Název: Lilie
Tisk: dřevořez
Datace: 1894, éra Meiji (Meidži 27)
Formát: jeden list, 325 x 225 mm
Materiál: japonský ruční papír
Stav: B (A, B, C, D).
Odprodej ze soukromé sbírky.
Nabízený dřevořez byl součástí prvního vydání leporela Tansei Ippan (Úvod do malby) z roku 1894 (Meidži 27).
Země původu: Japonsko.
Popis: tento originální japonský dřevořez z roku 1894 zachycuje kvetoucí lilii v jednoduché, otevřené kompozici rozložené přes dvoulist alba. Na levé straně je zobrazen plně rozvinutý květ s jemně naznačenými okvětními lístky a výraznými tyčinkami, zatímco pravá část listu nese vzpřímený stonek s listy a zavřeným poupatem. Celek působí lehce a neokázale, s velkým podílem prázdného prostoru, který motivu dodává vzdušnost a klid.
Barevnost je střídmá a jemná. Zelené tóny listů jsou tištěny v několika odstínech, které vznikají kombinací plné barvy a lehkého lavírování. Okvětní lístky květu jsou vymezeny převážně linií, s minimem barevné výplně, což zdůrazňuje jejich tvar a křehkost. Tento způsob tisku odpovídá Kateiho snaze o redukci výrazových prostředků a soustředění na samotnou kresbu a rytmus linií.
Na pravé straně listu se nachází červená čtvercová pečeť autora, zatímco kaligrafický nápis je omezen na jednoduchou signaturu 和亭 (Katei). Absence poetického textu ponechává interpretaci plně na vizuálním působení motivu a zdůrazňuje charakter díla jako malířské studie přírodního tvaru. Lilie zde nepůsobí symbolicky ani dekorativně, ale jako tichý záznam pozorovaného okamžiku, typický pro pozdní tvorbu Taki Kateiho a estetiku alba Tansei Ippan.
© Atelier Manufactura
Taki Katei
Taki Katei (滝 和亭, 1830–1901) patřil k nejvýznamnějším japonským malířům druhé poloviny 19. století a ve své době byl považován za jednoho z nejžádanějších a nejdražších umělců v Japonsku. Proslavil se především delikátními malbami ptáků a rostlin (kachō-ga), v nichž spojil mimořádně jemné pozorování přírody s kultivovanou malířskou technikou vycházející z čínské literátské tradice i japonské estetiky období Edo.
Kateiho tvorba se vyznačuje lehkostí, vyváženou kompozicí a smyslem pro sezónní atmosféru. Jeho obrazy nepůsobí monumentálně, ale spíše intimně a meditativně; důraz klade na harmonii tvaru, rytmus linií a jemnou práci s barvou a prázdným prostorem. Právě tato zdrženlivá elegance mu zajistila mimořádné uznání mezi sběrateli, aristokracií i oficiálními kruhy v období Meidži, kdy se japonské umění nacházelo v procesu zásadních kulturních proměn.
Vrchol Kateiho kariéry přišel v roce 1893, kdy byl jmenován oficiálním malířem císařského paláce (Teishitsu gigei-in). Toto prestižní postavení potvrzuje jeho výjimečné postavení v tehdejší umělecké hierarchii a svědčí o tom, že jeho tvorba byla vnímána jako reprezentativní výraz japonské kultury na nejvyšší úrovni.
Po Kateiho smrti v roce 1901 však jeho dílo postupně upadlo v zapomnění. Proměna vkusu, nástup moderních směrů a dlouhodobý nezájem o malíře spjaté s tradicí způsobil, že byl po většinu 20. století opomíjen. Teprve vydání rozsáhlé monografie Rosiny Buckland Painting Nature for the Nation: Taki Katei and the Challenges to Sinophile Culture in Meiji Japan (Leiden: Brill, 2013) znovu upozornilo na význam Kateiho tvorby a přineslo nový pohled na jeho roli v dějinách japonského umění.
Dnes je Taki Katei znovu oceňován jako mistr subtilní malby přírody, jehož dílo vyniká krásou, jednoduchostí a lehkostí projevu. Jeho obrazy představují tiché, soustředěné svědectví o vztahu člověka k přírodnímu světu v době hlubokých společenských a kulturních změn.