Popis
Lotter, Tobias Conrad – Morava
Originální mapa
Název: Mapa Moravy.
Autor: Tobias Conrad Lotter (1717–1777)
Vydáno: nedatováno (kolem roku 1758).
Materiál: kolorovaná mědirytina.
Formát: grafické měřítko (cca 1:529000), 490 x 576 mm.
Popis: patří k výrazným kartografickým zobrazením Moravy z poloviny 18. století, vzniklým v období vrcholné barokní a raně rokokové kartografie. Dílo kombinuje zeměpisnou informaci s bohatým výtvarným pojetím a reprezentativní funkcí, typickou pro mapovou tvorbu této doby.
Mapa je provedena jako kolorovaná mědirytina a vyniká sytou plošnou kolorací jednotlivých moravských krajů, jejichž hranice jsou zvýrazněny linií. Krajská města Jihlava, Znojmo, Brno, Olomouc, Uherské Hradiště a Přerov jsou vyznačena výraznou červenou barvou, což odpovídá dobovým kartografickým konvencím a přehlednosti správního členění.
V levém horním rohu je umístěn titul v bohatě zdobené rokokové kartuši se znakem Moravy a parergonem, který alegoricky znázorňuje slávu a bohatství země. Levý dolní roh doplňuje šikmý pohled na město Brno s pevností Špilberkem, zatímco v pravém dolním rohu se nachází půdorys Olomouce podle Meriana. Pravý horní roh obsahuje grafické měřítko v moravských a francouzských mílích a nad plánem Olomouce je umístěna kolorovaná směrová růžice.
Celkové zpracování mapy představuje cenný pramen pro studium správního, urbanistického i výtvarného pojetí Moravy v 18. století a řadí dílo mezi významné ukázky kartografické tvorby v rámci sběratelského a odborného zájmu o staré mapy.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha.
Lotter, Tobias Conrad
Tobias Conrad Lotter (1717–1777)
Tobias Conrad Lotter byl významný německý kartograf a nakladatel 18. století, působící v Augsburgu. Patřil k pokračovatelům slavné kartografické tradice rodiny Lotterů, která navazovala na dílo Matthiase Seuttera.
Jeho mapy se vyznačují vysokou kartografickou úrovní a bohatou výtvarnou výzdobou v duchu pozdního baroka a rokoka. Lotterova tvorba byla určena nejen k praktickému použití, ale i k reprezentačním účelům a patří k vyhledávaným položkám sběratelských kolekcí historické kartografie.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.
Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
