Popis
Taki Katei – Chryzantéma
Japonský dřevořez: originál
Název: Chryzantéma
Tisk: dřevořez
Datace: 1894 (1. vydání)
Formát: jeden list, 325 x 225 mm
Materiál: japonský ruční papír
Stav: C (A, B, C, D). Odprodej ze soukromé sbírky. Papír je v kresbě větve protržený. Ohraničené protržení 0,3 x 0,3 cm. Vybledlé barvy. Nabízený dřevořez byl součástí 1. vydání leporela Tansei Ippan (Úvod do malby) z roku 1894.
Země původu: Japonsko.
Popis: Chryzantéma je originální japonský dřevořez z roku 1894, zobrazující detailní květ chryzantémy se silnou vizuální přítomností v rámci listu. Tento list byl součástí prvního vydání leporela Tansei Ippan (Úvod do malby) a ukazuje Kateiho schopnost pracovat s rostlinnými motivy tak, aby vynikla jak jejich tvarová struktura, tak i vztah mezi motivem a prázdným prostorem papíru.
I přes mírně vybledlé barvy, má květ výraznou přítomnost na světlém pozadí papíru a umožňuje vyniknout detailům okvětních lístků i středu květu. Jemnost přechodů a práce s linkou zdůrazňují tvar a rytmus jednotlivých částí květu bez přetížení detailů, což dřevořezu dodává čistý a vyvážený výraz.
Dílo nepůsobí jako pouze botanická studie, ale jako esteticky komponovaný záznam okamžiku, v němž tvar chryzantémy působí téměř jako grafický prvek v rytmu linií a ploch. Tento přístup odráží Kateiho pozdní styl, v němž se pozorování přírody propojuje s citlivým řemeslným citem pro formu.
© Atelier Manufactura
Taki Katei
Taki Katei (滝 和亭, 1830–1901) patřil k nejvýznamnějším japonským malířům druhé poloviny 19. století a ve své době byl považován za jednoho z nejžádanějších a nejdražších umělců v Japonsku. Proslavil se především delikátními malbami ptáků a rostlin (kachō-ga), v nichž spojil mimořádně jemné pozorování přírody s kultivovanou malířskou technikou vycházející z čínské literátské tradice i japonské estetiky období Edo.
Kateiho tvorba se vyznačuje lehkostí, vyváženou kompozicí a smyslem pro sezónní atmosféru. Jeho obrazy nepůsobí monumentálně, ale spíše intimně a meditativně; důraz klade na harmonii tvaru, rytmus linií a jemnou práci s barvou a prázdným prostorem. Právě tato zdrženlivá elegance mu zajistila mimořádné uznání mezi sběrateli, aristokracií i oficiálními kruhy v období Meidži, kdy se japonské umění nacházelo v procesu zásadních kulturních proměn.
Vrchol Kateiho kariéry přišel v roce 1893, kdy byl jmenován oficiálním malířem císařského paláce (Teishitsu gigei-in). Toto prestižní postavení potvrzuje jeho výjimečné postavení v tehdejší umělecké hierarchii a svědčí o tom, že jeho tvorba byla vnímána jako reprezentativní výraz japonské kultury na nejvyšší úrovni.
Po Kateiho smrti v roce 1901 však jeho dílo postupně upadlo v zapomnění. Proměna vkusu, nástup moderních směrů a dlouhodobý nezájem o malíře spjaté s tradicí způsobil, že byl po většinu 20. století opomíjen. Teprve vydání rozsáhlé monografie Rosiny Buckland Nature for the Nation: Taki Katei and the Challenges to Sinophile Culture in Meiji Japan (Leiden: Brill, 2013) znovu upozornilo na význam Kateiho tvorby a přineslo nový pohled na jeho roli v dějinách japonského umění.
Dnes je Taki Katei znovu oceňován jako mistr subtilní malby přírody, jehož dílo vyniká krásou, jednoduchostí a lehkostí projevu. Jeho obrazy představují tiché, soustředěné svědectví o vztahu člověka k přírodnímu světu v době hlubokých společenských a kulturních změn.
