Popis
Joan Blaeu – Mapa světa
Originál stará mapa
Název: Nova et accuratissima totius terrarum orbis tabula.
Autor: Blaeu, Joan, 1596-1673.
Vydáno: Amsterdam : J. Blaeu, 1664?
Materiál: mapa, ručně kolorovaná mědirytina, papír.
Formát: 510 x 770 mm.
Popis: mapa světa z roku 1664 patří k vrcholným dílům nizozemské kartografie 17. století a představuje reprezentativní ukázku tvorby amsterdamské dílny rodiny Blaeu. Dvojpolokulová kompozice „Nova et accuratissima totius terrarum orbis tabula“ zachycuje tehdy známý svět v období vrcholící zámořské expanze a rozvoje globálních obchodních sítí. Zeměpisné zobrazení vychází z nejaktuálnějších kartografických poznatků své doby a navazuje na tradici přesného měření a systematické práce s geografickými daty.
Mapa je provedena v bohatě kolorované mědirytině s hustou souřadnicovou sítí a výrazně zvýrazněnými pobřežními liniemi. Kontinenty jsou zobrazeny s vysokou mírou detailu, přičemž Evropa a Amerika vykazují značnou přesnost, zatímco oblasti Tichomoří a jižní polokoule stále nesou znaky dobových hypotéz. Významnou roli zde hraje také námořní tematika – oceány jsou osídleny loděmi, které odkazují na praktické navigační využití mapy.
Dekorativní rám je bohatě vyzdoben alegorickými postavami, mytologickými motivy a personifikacemi živlů a ročních období, což je typický znak vrcholně barokní kartografie. Mapa nebyla pouze nástrojem poznání, ale i prestižním reprezentačním artefaktem určeným pro sběratele, učence a aristokratické objednavatele. Dílo Joan Blaeua je dnes ceněno jako ikonický příklad starých map spojujících vědeckou přesnost s mimořádnou výtvarnou kvalitou.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha
Blaeu, Joan
Joan Blaeu (1596–1673) byl nizozemský kartograf, geograf a nakladatel, syn slavného Willema Janszoona Blaeua. Po otcově smrti převzal vedení rodinné kartografické dílny v Amsterdamu a dovedl ji k absolutnímu vrcholu evropské kartografie 17. století. Jeho jméno je neodmyslitelně spojeno s monumentálními atlasovými projekty a s vydáváním nástěnných map nejvyšší technické i výtvarné kvality.
Joan Blaeu byl oficiálním kartografem Nizozemské východoindické společnosti (VOC) a měl přístup k nejnovějším námořním a geografickým informacím z celého světa. Vrcholem jeho tvorby se stal slavný „Atlas Maior“, vydaný v letech 1662–1672, který je dodnes považován za jeden z nejvýznamnějších kartografických počinů všech dob. Jeho mapy se vyznačují mimořádnou přesností, přehledností a bohatou barokní výzdobou.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.
Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.
Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
