Popis
Andó Hirošige – Jezero v Hakone
Autor: Utagawa (Andó) Hirošige (Andō Hiroshige) 1797–1858.
Originální Název: Hakone no kosui.
Vytvořeno/Publikováno: [Tokyo] : 1858.
Technika: barevný dřevořez.
Formát originálu: oban nishikie (36 × 24,7 cm).
Popis: dřevořez zachycuje jezero Hakone obklopené strmými útesy a skalnatými výběžky, které se rytmicky zvedají z klidné vodní hladiny. Pohled je veden přes členité pobřeží směrem k horizontu, kde se v dálce tyčí silueta hory Fudži, zobrazená v jemném oparu a s typickou klidnou monumentalitou.
Hirošige zde mistrně pracuje s kontrastem mezi ostrými, téměř graficky pojatými tvary skal a hladkou plochou vody. Světlé tóny vegetace na útesech vytvářejí výrazný rytmus, který kompozici rozděluje do několika plánů a dodává jí hloubku. Hora Fudži v pozadí nepůsobí dominantně dramaticky, ale spíše jako tichý, stálý bod, který celou krajinu sjednocuje.
Tento tisk patří k pozdním krajinářským dílům Hirošigeho z konce 50. let 19. století, kdy se autor soustředil na klidné, vyvážené kompozice a harmonii přírodních prvků. Jezero Hakone bylo oblíbeným motivem díky své poloze na cestě Tókaidó a výhledům na Fudži. Dřevořez je ukázkou Hirošigeho mistrovství v technice barevného dřevořezu oban nishikie a představuje vrchol klasických japonských dřevorytů.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Library of Congress
Andó Hirošige
Andó Hirošige – mistr japonské krajinomalby ukiyo-e, autor slavných cyklů Padesát tři zastávek na cestě Tókaidó a Sto slavných pohledů na Edo
Stručný přehled
Andó Hirošige (1797–1858), často označovaný jako poslední velký mistr tradičního japonského ukiyo-e, proslul především lyrickou krajinomalbou a mistrovským zachycením atmosféry, počasí a světla. Jeho dřevoryty se vyznačují jemnými barevnými přechody, poetickým laděním kompozice a hlubokým smyslem pro detail.
Hirošigeho tvorba ovlivnila nejen japonské umění, ale zásadně inspirovala i evropské malíře 19. století, kteří obdivovali jeho práci s perspektivou a kompozicí.
Vliv na evropské malířství (japonismus)
Stejně jako Hokusai, i Andó Hirošige výrazně ovlivnil evropské umělce období impresionismu a postimpresionismu. Jeho tisky se po otevření Japonska dostaly do Paříže a okamžitě se staly inspirací pro malíře a sběratele:
Vincent van Gogh vytvářel přímé kopie Hirošigeho dřevorytů a studoval jeho práci s linií a barvou.
Claude Monet byl inspirován jeho kompozicí „průhledů“ a způsobem zachycení počasí.
James McNeill Whistler převzal z Hirošigeho tvorby harmonické barevné ladění a asymetrickou kompozici.
Hirošige sehrál zásadní roli v rozvoji japonismu — trendu, který zásadně proměnil evropské výtvarné umění 19. století.
Doporučené katalogy a publikace
Hiroshige — TASCHEN — nejdostupnější a velmi kvalitní přehled autorovy tvorby.
Hiroshige — British Museum — biografie a digitální sbírka děl.
Hiroshige — The Metropolitan Museum of Art — desítky volně přístupných tisků ve vysoké kvalitě.
Národní galerie Praha (ukiyo-e) — sbírky japonských dřevorytů (včetně autorů Hirošigeho okruhu).
Japonské pojmy
Bijin-ga (美人画)
„Obrazy krásných žen“ – zobrazení kurtizán, gejš a ideálu ženské krásy.
Zdůrazňují eleganci, módu, účesy a jemnou psychologii postav.
Bokashi (ぼかし)
Technika plynulého přechodu barev bez ostrých hran.
Používá se pro oblohu, vodu nebo atmosférické efekty.
Diptych
Dvojlist tvořící jednu obrazovou kompozici.
Častý u dramatických výjevů a hereckých portrétů.
Fūkei-ga (風景画)
Krajinné dřevořezy zobrazující přírodu, města a cestovní trasy.
Žánr proslavený mistry jako Hiroshige a Hokusai.
Hangi (版木)
Dřevěná tisková matrice, do níž je vyřezán obraz.
Každá barva vyžaduje samostatný hangi.
Karazuri (空摺)
Slepotisk – tisk bez barvy vytvářející reliéf na papíře.
Často využíván u luxusních tisků a surimono.
Kabuki (歌舞伎)
Tradiční japonské divadlo s výrazným hereckým projevem a stylizovanými kostýmy.
Kabuki herci patřili k nejoblíbenějším námětům ukiyo-e.
Kachō-ga (花鳥画)
Žánr zobrazující květiny a ptáky, často se symbolickým významem.
Oblíbený zejména v pozdním ukiyo-e a moderním dřevořezu.
Kento (見当)
Registrační značky vyřezané do matrice pro přesné sesazení barev.
Zajišťují správné překrytí jednotlivých tiskových bloků.
Meisho-e (名所絵)
Zobrazení slavných míst Japonska – chrámů, mostů a krajin.
Často spojeno s cestováním a sezónními motivy.
Nishiki-e (錦絵)
Vícebarevný japonský dřevořez tištěný z několika matric, z nichž každá nese jednu barvu.
Technika umožnila bohatou barevnost a detail typický pro vrcholné ukiyo-e.
Ōban (大判)
Standardní formát dřevořezu o velikosti přibližně 25 × 38 cm.
Používal se zejména pro portréty herců, kurtizán a krajiny.
Ōban nishiki-e
Barevný dřevořez provedený technikou nishiki-e ve formátu ōban.
Nejrozšířenější typ klasického japonského dřevořezu.
Sumizuri-e (墨摺絵)
Jednobarevné tisky provedené pouze černou tuší.
Předchůdce vícebarevných nishiki-e.
Surimono (摺物)
Luxusní, soukromě vydávané dřevořezy pro úzký okruh znalců.
Vyznačují se jemným tiskem, slepotiskem a drahými pigmenty.
Triptych
Kompozice složená ze tří samostatných tisků tvořících jeden obraz.
Používala se pro bitvy, slavnosti a rozsáhlé dějové scény.
Ukiyo (浮世)
„Prchavý svět“ městské zábavy, divadel a požitků období Edo.
Filozofický základ, z něhož ukiyo-e vyrůstá.
Ukiyo-e (浮世絵)
„Obrazy prchavého světa“ – japonské dřevořezy období Edo a Meidži zobrazující krásné ženy, herce kabuki, krajiny a každodenní život.
Ukiyo-e formovalo vizuální kulturu Japonska a zásadně ovlivnilo evropské umění 19. století.
Washi (和紙)
Tradiční japonský ruční papír vyráběný z vláken moruše.
Vyznačuje se pevností, pružností a dlouhou životností.
Yakusha-e (役者絵)
Dřevořezy zobrazující herce kabuki v jejich slavných rolích.
Fungovaly jako divadelní portréty a vizuální propaganda herců.
