Popis
Andó Hirošige – Lodě v měsíčním svitu
Autor: Utagawa (Andó) Hirošige (Andō Hiroshige) 1797–1858.
Originální název: Fūkeiga.
Vytvořeno/Publikováno: [Tokyo] : 1858.
Technika: barevný dřevořez.
Formát originálu: oban nishikie (35,9 × 25,2 cm).
Popis: dřevořez zachycuje fascinující noční výjev na klidném proudu řeky. V popředí stojí mohutné nákladní lodě, jejichž vysoké stěžně a pevná konstrukce vytvářejí výrazný rytmus svislých linií. Měsíční světlo dopadá na jejich boky a dodává jim monumentální, téměř sochařskou přítomnost.
Na vodní hladině se tiše pohybují malé čluny rybářů, kteří využívají klidného svitu úplňku. Jejich pochodně vytvářejí jemné oranžové záblesky, které se třpytí na vodě v kontrastu s chladnou modří noční krajiny. V dálce se rýsují siluety pobřeží, domů a stromů, částečně skryté ve stínu, zatímco hladina řeky působí jako temné zrcadlo.
Hirošige zde s mimořádnou citlivostí zachycuje atmosféru tiché noci — světlo a stín, masivnost lodí a drobné lidské postavy, pohyb a nehybnost. Jde o typický projev jeho pozdního stylu, který je lyrický, vyvážený a plný jemné vizuální poezie. Tento typ kompozice patří mezi jeho pozdní fūkeiga tisky kolem roku 1857–1858 a představuje vrchol japonských krajinářských dřevorytů.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Library of Congress
Andó Hirošige
Andó Hirošige – mistr japonské krajinomalby ukiyo-e, autor slavných cyklů Padesát tři zastávek na cestě Tókaidó a Sto slavných pohledů na Edo
Stručný přehled
Andó Hirošige (1797–1858), často označovaný jako poslední velký mistr tradičního japonského ukiyo-e, proslul především lyrickou krajinomalbou a mistrovským zachycením atmosféry, počasí a světla. Jeho dřevoryty se vyznačují jemnými barevnými přechody, poetickým laděním kompozice a hlubokým smyslem pro detail.
Hirošigeho tvorba ovlivnila nejen japonské umění, ale zásadně inspirovala i evropské malíře 19. století, kteří obdivovali jeho práci s perspektivou a kompozicí.
Vliv na evropské malířství (japonismus)
Stejně jako Hokusai, i Andó Hirošige výrazně ovlivnil evropské umělce období impresionismu a postimpresionismu. Jeho tisky se po otevření Japonska dostaly do Paříže a okamžitě se staly inspirací pro malíře a sběratele:
Vincent van Gogh vytvářel přímé kopie Hirošigeho dřevorytů a studoval jeho práci s linií a barvou.
Claude Monet byl inspirován jeho kompozicí „průhledů“ a způsobem zachycení počasí.
James McNeill Whistler převzal z Hirošigeho tvorby harmonické barevné ladění a asymetrickou kompozici.
Hirošige sehrál zásadní roli v rozvoji japonismu — trendu, který zásadně proměnil evropské výtvarné umění 19. století.
Doporučené katalogy a publikace
Hiroshige — TASCHEN — nejdostupnější a velmi kvalitní přehled autorovy tvorby.
Hiroshige — British Museum — biografie a digitální sbírka děl.
Hiroshige — The Metropolitan Museum of Art — desítky volně přístupných tisků ve vysoké kvalitě.
Národní galerie Praha (ukiyo-e) — sbírky japonských dřevorytů (včetně autorů Hirošigeho okruhu).
Japonské pojmy
Bijin-ga (美人画)
„Obrazy krásných žen“ – zobrazení kurtizán, gejš a ideálu ženské krásy.
Zdůrazňují eleganci, módu, účesy a jemnou psychologii postav.
Bokashi (ぼかし)
Technika plynulého přechodu barev bez ostrých hran.
Používá se pro oblohu, vodu nebo atmosférické efekty.
Diptych
Dvojlist tvořící jednu obrazovou kompozici.
Častý u dramatických výjevů a hereckých portrétů.
Fūkei-ga (風景画)
Krajinné dřevořezy zobrazující přírodu, města a cestovní trasy.
Žánr proslavený mistry jako Hiroshige a Hokusai.
Hangi (版木)
Dřevěná tisková matrice, do níž je vyřezán obraz.
Každá barva vyžaduje samostatný hangi.
Karazuri (空摺)
Slepotisk – tisk bez barvy vytvářející reliéf na papíře.
Často využíván u luxusních tisků a surimono.
Kabuki (歌舞伎)
Tradiční japonské divadlo s výrazným hereckým projevem a stylizovanými kostýmy.
Kabuki herci patřili k nejoblíbenějším námětům ukiyo-e.
Kachō-ga (花鳥画)
Žánr zobrazující květiny a ptáky, často se symbolickým významem.
Oblíbený zejména v pozdním ukiyo-e a moderním dřevořezu.
Kento (見当)
Registrační značky vyřezané do matrice pro přesné sesazení barev.
Zajišťují správné překrytí jednotlivých tiskových bloků.
Meisho-e (名所絵)
Zobrazení slavných míst Japonska – chrámů, mostů a krajin.
Často spojeno s cestováním a sezónními motivy.
Nishiki-e (錦絵)
Vícebarevný japonský dřevořez tištěný z několika matric, z nichž každá nese jednu barvu.
Technika umožnila bohatou barevnost a detail typický pro vrcholné ukiyo-e.
Ōban (大判)
Standardní formát dřevořezu o velikosti přibližně 25 × 38 cm.
Používal se zejména pro portréty herců, kurtizán a krajiny.
Ōban nishiki-e
Barevný dřevořez provedený technikou nishiki-e ve formátu ōban.
Nejrozšířenější typ klasického japonského dřevořezu.
Sumizuri-e (墨摺絵)
Jednobarevné tisky provedené pouze černou tuší.
Předchůdce vícebarevných nishiki-e.
Surimono (摺物)
Luxusní, soukromě vydávané dřevořezy pro úzký okruh znalců.
Vyznačují se jemným tiskem, slepotiskem a drahými pigmenty.
Triptych
Kompozice složená ze tří samostatných tisků tvořících jeden obraz.
Používala se pro bitvy, slavnosti a rozsáhlé dějové scény.
Ukiyo (浮世)
„Prchavý svět“ městské zábavy, divadel a požitků období Edo.
Filozofický základ, z něhož ukiyo-e vyrůstá.
Ukiyo-e (浮世絵)
„Obrazy prchavého světa“ – japonské dřevořezy období Edo a Meidži zobrazující krásné ženy, herce kabuki, krajiny a každodenní život.
Ukiyo-e formovalo vizuální kulturu Japonska a zásadně ovlivnilo evropské umění 19. století.
Washi (和紙)
Tradiční japonský ruční papír vyráběný z vláken moruše.
Vyznačuje se pevností, pružností a dlouhou životností.
Yakusha-e (役者絵)
Dřevořezy zobrazující herce kabuki v jejich slavných rolích.
Fungovaly jako divadelní portréty a vizuální propaganda herců.
