Popis
William Berry – Mapa Středomoří (1685)
Originál stará mapa
Název: Mediterranean Sea divided into its Principall parts or seas.
Autor: Berry, William, aktivní 1669–1708.
Vydáno: London, 1685.
Materiál: mapa, ručně kolorovaná mědirytina, papír.
Formát: 520 x 850 mm.
Popis: tato mapa Středozemního moře z roku 1685 představuje významné kartografické dílo anglické mapové produkce konce 17. století a zachycuje oblast, která byla po staletí jedním z hlavních center obchodu, námořní dopravy i kulturní výměny mezi Evropou, Asií a severní Afrikou. William Berry zde vychází z francouzské kartografické tradice Nicolase Sansona, jejíž geografické principy převádí do anglického vydavatelského prostředí.
Mapový obraz zahrnuje celé Středomoří od Pyrenejského poloostrova až po Levantu a východní oblasti Osmanské říše. Podrobně jsou zakresleny pobřežní linie, ostrovy, přístavy, hlavní města i důležité obchodní trasy. Kartografické zpracování klade důraz na přehlednost a orientaci v prostoru, což odpovídá praktickému významu Středomoří pro evropské námořnictvo a obchod druhé poloviny 17. století.
Jednotlivé části moře jsou označeny tradičními geografickými názvy, které odrážejí dobové členění středomořského prostoru. Mapa zároveň dokumentuje evropské vnímání politického uspořádání oblasti v období soupeření námořních mocností, zejména Anglie, Francie, Benátek a Osmanské říše.
Dekorativní kartuše a jemná ruční kolorace podtrhují reprezentativní charakter díla, typický pro barokní kartografii. Mapa byla určena nejen pro praktické použití, ale také jako sběratelský a reprezentativní artefakt pro vzdělance, obchodníky a šlechtické sbírky.
Dílo představuje cenný historický pramen pro studium raně novověké kartografie a námořních dějin a patří k vyhledávaným exemplářům v rámci odborného i sběratelského zájmu o staré mapy.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © LOC, Washington
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.
Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.
Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
