970 Kč
Reprodukce
Formáty papíru: A4 (20 x 30 cm v rozloženém stavu, ve složeném stavu 15 x 20 cm), 200 g/m2, barva ivory; A3 (30 x 40 cm), 250 g/m2, barva ivory, bavlněný ruční papír; A2 (41 x 51 cm), 340 g/m2, barva ivory, bavlněný ruční papír.
Tisk: Formáty A5, A3 digitální, A2 a B2 piezografický archivními pigmentovými inkousty.
Balení: A5 v celofánu, A3 v textilním pytli nebo celofánu a kartonové krabici, A2 a B2 v textilním pytli a lakovaném tubusu.
Originální název: Mediterranean Sea divided into its Principall parts or seas.
Autor: Berry, William, aktivní 1669-1708
Vydáno: London, 1685.
Medium: papír 52 x 85 cm.
Popis: Středomořská oblast. Podkladem byla mapa Nicolase Sansona La Mer Mediterraneʹe divisee enses Principales Parties, ou Mers.
| Hmotnost | - |
|---|---|
| Formát papíru | |
| Balení | Tisk je balený v celofánu a uložený v lepenkové krabici. |
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.
Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.
Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
L‘Isle, Guillaume de – Mapa Blízkého východu (1721)
