Popis
Arnoldo di Arnoldi – Mapa amerického kontinentu
Originál stará mapa
Název: America.
Autor: Arnoldi, Arnoldo di, -1602. Florimi, Matteo.
Vydáno: Mathej Florimj pro Senis, 1600?
Materiál: mapa, papír.
Formát: 360 x 470 mm.
Popis: mapa America patří mezi rané samostatné kartografické reprezentace amerického kontinentu vzniklé na přelomu 16. a 17. století. Tato mapa zachycuje Severní i Jižní Ameriku jako jeden celek, zasazený do zeměpisné sítě s vyznačenými obratníky, rovníkem a okrajově naznačenými hypotetickými jižními zeměmi.
Kartografické pojetí vychází z italské renesanční tradice, která kombinovala empirické geografické poznatky s dekorativní estetikou. Pobřežní linie obou kontinentů jsou vedeny s relativně vysokou mírou přesnosti odpovídající dobovým znalostem, zatímco vnitrozemí je zobrazeno schematicky, často s důrazem na hlavní toky řek a horské masivy.
Mapa je doplněna bohatou ornamentální výzdobou, včetně figurálních motivů, plachetnic a kartografických kartuší, které podtrhují její reprezentační charakter. Dílo je typickým příkladem raně novověké mapové produkce určené nejen k orientaci, ale i ke sběratelským a vzdělávacím účelům v kontextu starých map.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha
Arnoldi, Arnoldo di
Arnoldo di Arnoldi († 1602) byl italský kartograf a rytce působící na přelomu 16. a 17. století. Jeho tvorba je spojena s okruhem italských mapových vydavatelů, kteří navazovali na antickou geografii a renesanční kartografické tradice. Arnoldi se podílel na vzniku map Evropy a dalších částí světa, jež vynikají kombinací schematické přesnosti, bohaté ornamentiky a kvalitního mědirytu.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
