Popis
Taki Katei – Kobylka
Japonský dřevořez: originál
Název: Kobylka
Tisk: dřevořez
Datace: 1894 (1. vydání)
Formát: jeden list, 325 x 225 mm
Materiál: japonský ruční papír
Stav: A – (A, B, C, D). Odprodej ze soukromé sbírky. Nabízený dřevořez byl součástí 1. vydání leporela Tansei Ippan (Úvod do malby) z roku 1894.
Originální dřevořez je na silném japonském ručním papíru bez známek poškození. Barvy jsou ostré a jasné, perfektní soutisk barev. Papír v tiskových plochách mírně protlačený dřevěnými tiskovými štočky, což dřevotisku dodává další rozměr.
Země původu: Japonsko.
Popis: Kobylka je originální japonský dřevořez z roku 1894, znázorňující hmyz – kobylku – v detailně promyšlené kompozici, kde její tvar, linie končetin a úseky těla vytvářejí vizuální rytmus v prostoru listu. Tento list byl součástí prvního vydání leporela Tansei Ippan (Úvod do malby) a představuje příklad Kateiho zájmu o drobnou faunu jako vizuální námět, který dokáže být současně statický i plný latentního napětí.
V tomto tisku kontrastují ostré, tmavé kontury s čistým pozadím papíru, což kobylce dodává pocit pevné definice v otevřeném prostoru. Linie těla je vyvedena s precizností, přičemž tenké tahy naznačují jemné části nohou a tykadla, zatímco silnější linie akcentují její hlavní tvar. Negativní prostor kolem motivu posiluje vnímání jeho samostatnosti a umožňuje oku zůstat soustředěné přímo na siluetu hmyzu.
Dílo nepůsobí jako ilustrativní zoologická studie, ale jako vizuálně rytmická kompozice, v níž se jednoduchý motiv stává prostředkem k prozkoumání formy, linie a rytmu. Tato precizní práce s detaily i prázdným prostorem je charakteristická pro pozdní tvorbu Taki Kateiho.
© Atelier Manufactura
Taki Katei
Taki Katei (滝 和亭, 1830–1901) patřil k nejvýznamnějším japonským malířům druhé poloviny 19. století a ve své době byl považován za jednoho z nejžádanějších a nejdražších umělců v Japonsku. Proslavil se především delikátními malbami ptáků a rostlin (kachō-ga), v nichž spojil mimořádně jemné pozorování přírody s kultivovanou malířskou technikou vycházející z čínské literátské tradice i japonské estetiky období Edo.
Kateiho tvorba se vyznačuje lehkostí, vyváženou kompozicí a smyslem pro sezónní atmosféru. Jeho obrazy nepůsobí monumentálně, ale spíše intimně a meditativně; důraz klade na harmonii tvaru, rytmus linií a jemnou práci s barvou a prázdným prostorem. Právě tato zdrženlivá elegance mu zajistila mimořádné uznání mezi sběrateli, aristokracií i oficiálními kruhy v období Meidži, kdy se japonské umění nacházelo v procesu zásadních kulturních proměn.
Vrchol Kateiho kariéry přišel v roce 1893, kdy byl jmenován oficiálním malířem císařského paláce (Teishitsu gigei-in). Toto prestižní postavení potvrzuje jeho výjimečné postavení v tehdejší umělecké hierarchii a svědčí o tom, že jeho tvorba byla vnímána jako reprezentativní výraz japonské kultury na nejvyšší úrovni.
Po Kateiho smrti v roce 1901 však jeho dílo postupně upadlo v zapomnění. Proměna vkusu, nástup moderních směrů a dlouhodobý nezájem o malíře spjaté s tradicí způsobil, že byl po většinu 20. století opomíjen. Teprve vydání rozsáhlé monografie Rosiny Buckland Nature for the Nation: Taki Katei and the Challenges to Sinophile Culture in Meiji Japan (Leiden: Brill, 2013) znovu upozornilo na význam Kateiho tvorby a přineslo nový pohled na jeho roli v dějinách japonského umění.
Dnes je Taki Katei znovu oceňován jako mistr subtilní malby přírody, jehož dílo vyniká krásou, jednoduchostí a lehkostí projevu. Jeho obrazy představují tiché, soustředěné svědectví o vztahu člověka k přírodnímu světu v době hlubokých společenských a kulturních změn.
