Popis
Philippus Van den Bossche – Praha
Sadelerův prospekt Prahy
Název: Praha panorama, 1606 (Pražský hrad, Malá Strana, Nové město)
Autor: Philippus Van den Bossche, Aegidius Sadeler.
Legenda: PRAGA (na obloze uprostřed)
Technika: mědiryt, lept
Popis: Pohled na Prahu z výšin nad Smíchovem na čytřech listech V popředí vlevo Hladová zdeď pod Petřínem a Újezdská brána. Zleva: Hradčany, Pražský hrad (pod ním Malá Strana), Vltava, Karlův most, Střelecký ostrov, Staré Město, Nové Město. Na obloze v kartuších znaky: říšský, český, staroměstský Vlevo od Újezdské brány malostranský znak. Jednotlivé objekty a znaky opatřeny číslicemi 11-87
Bosscheova rytina Prahy je umělecký prospekt, který měl oslavit velkolepé panoráma rudolfinské Prahy. Udivuje hlavně věrné podání hlavních objektů (Hrad, Strahov, Karlův most, kostely aj.) Obraz byl kreslen z několika míst, největší část z vyvýšeného místa nad dnešním Smíchovem. Ráz města je ještě gotický, s drobnými domy, nad nimiž se zdvíhají štíhlé kostelní věže. Tendence všech staveb je vertikální, jen tu a tam jsou na věžích, arkýřích a palácích patrné oblé renesanční formy.
Na prvním obrázku dominuje panoráma Pražského hradu spolu s Malou Stranou a nejvíce v popředí Hladovou zdí. Na druhém a třetím obrázku dominuje Karlův most a Vltava, pod Staroměstskou mosteckou věží je vyobrazen jeden z pražských městských mlýnů.
V horní části vidíme dominantu Staroměstské náměstí a především Staroměstskou radnici a Týnský chrám. Za ním se rozprostírá vysoký kopec, dnešní vrch Vítkov se sochou Jana Žižky.
Na posledním listu dominuje velká třída zakončená bránou, budoucí Václavské náměstí, v jehož spodní části, dnešní Můstek, jsou pilíře kostela, těsně před svou rekonstrukcí, který ale nikdy nebyl dostavěn.
Tento raně barokní prospekt Prahy z roku 1606 patří k nejvýznamnějším ikonografickým zobrazením města z počátku 17. století a představuje mimořádně cenný doklad vývoje starých map a vedut střední Evropy.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha
Bossche/Sadeler
Philippus Van den Bossche byl vlámský kreslíř a autor předloh působící na přelomu 16. a 17. století. Specializoval se na městské prospekty a panoramata, která vznikala na základě přímého pozorování a sloužila jako podklad pro grafická vydání určená širokému evropskému publiku. Jeho práce se vyznačují topografickou přesností a citlivým zachycením urbanistické struktury měst.
Aegidius Sadeler patřil k nejvýznamnějším rytcům rudolfínské Prahy a působil jako dvorní rytec císaře Rudolfa II. Proslul mistrovskými mědiryty podle cizích kresebných předloh, zejména městských vedut, v nichž spojil vysokou technickou úroveň rytiny s mimořádnou detailností a reprezentativním charakterem.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.
Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.
Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
