Popis
Philipp Eckebrecht – Mapa světa
Originál stará mapa
Název: Noua orbis terrarum delineatio singulari ratione accommodata meridiano tabb. Rudolphi astronomicarum…/
Autor: Eckebrecht, Philipp, 1594-1667. Kepler, Johannes, 1571-1630.
Vydáno: Nuremberg : Philippus Eckebrecht, 1630.
Materiál: mapa, papír.
Formát: 440 x 720 mm.
Popis: mapa světa z roku 1630, vytvořená Philippem Eckebrechtem ve spolupráci s astronomickými výpočty Johanna Keplera, představuje mimořádné spojení kartografie a raně novověké astronomie a patří mezi klíčová díla historických map světa první poloviny 17. století. Dílo bylo koncipováno s ohledem na Rudolfinické tabulky Tabulae Rudolphinae, které patřily k nejpřesnějším astronomickým výpočtům své doby a zásadně ovlivnily chápání zeměpisné polohy i pohybu nebeských těles.
Mapový obraz je rozdělen do tří navazujících kruhových hemisférických projekcí, které umožňují detailní zobrazení celého zemského povrchu. Kartografická konstrukce je přizpůsobena specifickému pojetí poledníků a astronomických souřadnic, což odráží snahu o maximální přesnost založenou na vědeckých principech, nikoli pouze na tradičním geografickém přepisu.
Mýznamným rysem mapy je bohatá dekorativní výzdoba v duchu raného baroka, která však nepřebíjí její odborný charakter. Ornamentální prvky, alegorické motivy a textové kartuše rámují mapu a zároveň zdůrazňují její vědecký původ. Zobrazení světa zde slouží nejen jako geografický přehled, ale také jako vizuální manifest propojení astronomie, matematiky a kartografie.
Mapa byla součástí slavného díla „Tabulae Rudolphinae“, vydaného na počest císaře Rudolfa II., a patří k vrcholům vědecké kartografie své doby. Dochované exempláře jsou dnes ceněny jako klíčové doklady přechodu od tradiční kartografie k modernímu, vědecky založenému zobrazování světa.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha
Eckebrecht, Philipp
Philipp Eckebrecht (1594–1667) byl německý kartograf, rytec a vydavatel působící především v Norimberku, jednom z nejvýznamnějších center evropské kartografie 17. století. Ve své tvorbě se zaměřoval na vědecky koncipované mapy, které vycházely z nejnovějších astronomických a geografických poznatků své doby.
Zásadní roli v jeho práci sehrála spolupráce s Johannem Keplerem, jedním z nejvýznamnějších astronomů raného novověku. Eckebrecht se podílel na kartografickém zpracování Keplerových Rudolfinických tabulek, čímž přispěl k propojení astronomie a zeměpisu v praktické mapové podobě.
Jeho mapy se vyznačují technickou precizností, důrazem na astronomickou správnost a vyváženým spojením vědeckého obsahu s reprezentativní výtvarnou formou. Eckebrechtovo dílo patří k důležitým mezníkům ve vývoji evropské kartografie 17. století.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
