Popis
Paolo Forlani – Mapa světa
Originál stará mapa
Název: Vniversale descrittione di tvtta la terra conoscivta fin qvi.
Autor: Forlani, Paolo. Bertelli, Ferando.
Publikováno: Benátky: F. Berteli, 1565.
Materiál/Formát: ručně kolorovaná mapa, papír, 410 x 750 mm.
Popis: tato raně novověká mapa světa patří k významným kartografickým dílům benátské školy 16. století. Paolo Forlani zde vychází z geografických poznatků a kartografických předloh Giacoma Gastaldiho, jednoho z nejvýznamnějších kartografů své doby, a převádí je do formy rozsáhlé světové mapy určené jak pro studijní, tak reprezentativní účely.
Mapa zachycuje tehdy známý svět v oválném projekčním rámci s důrazem na obrysy kontinentů, pobřeží a hlavní geografické celky. Amerika je zobrazena jako dva samostatné kontinenty, přičemž jejich tvar stále odráží rané fáze poznání Nového světa. Asie a Afrika jsou zakresleny s četnými nepřesnostmi ve vnitrozemí, typickými pro polovinu 16. století, avšak pobřežní linie již vykazují poměrně vysokou míru přesnosti.
Mapový obraz je doplněn bohatou dekorativní výzdobou v podobě lodí, mořských tvorů a alegorických motivů, které podtrhují renesanční pojetí mapy jako syntézy vědy, estetiky a symbolického výkladu světa. Ornamentální prvky zároveň sloužily k vyplnění rozsáhlých oceánských ploch a zvyšovaly vizuální atraktivitu listu.
Forlaniho mapa světa představuje důležitý doklad šíření geografických znalostí v době zámořských objevů a současně ukazuje, jak byly starší kartografické koncepce postupně aktualizovány a reinterpretovány novými autory. Dílo patří k vyhledávaným exemplářům rané tištěné světové kartografie a je reprezentativním příkladem toho, jak staré mapy spojovaly praktickou orientaci s dekorativní a symbolickou funkcí.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha
Forlani, Paolo
Paolo Forlani (činný přibližně v letech 1560–1570) byl italský kartograf a rytce působící v Benátkách, které v 16. století patřily k hlavním evropským centrům kartografické produkce. Specializoval se na převádění map významných autorů do mědirytinové podoby určené k tisku a širší distribuci.
Ve své tvorbě často vycházel z prací Giacoma Gastaldiho, jehož kartografické koncepce patřily k nejvlivnějším v renesanční Evropě. Forlani se podílel na šíření moderního geografického obrazu světa prostřednictvím samostatných mapových listů i atlasových souborů, vydávaných benátskými nakladateli.
Spolupráce s vydavatelem Ferandem Bertellim umožnila Forlanimu realizovat rozsáhlá kartografická díla, která dnes představují cenné prameny pro studium vývoje světové kartografie v období raného novověku.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
