Popis
Nicolaes Visscher – Mapa světa [1690]
Originál stará mapa
Název: Orbis terrarum nova et accuratissima tabula.
Autor: Visscher, Nicolaes, 1649-1702.
Vydáno: Amsterdam, Nicolao Visscher, 1690?
Materiál: ručně kolorovaná mapa, papír.
Formát: 500 x 620 mm.
Popis: patří k reprezentativním kartografickým zobrazením světa z konce 17. století a je typickým příkladem nizozemské kartografie období jejího vrcholu. Vznikla v prostředí amsterdamských vydavatelství, která v této době určovala podobu evropského geografického poznání.
Kompozice je založena na dvou hlavních polokoulích doplněných o polární projekce, které rozšiřují pohled na severní a jižní oblasti zeměkoule. Kartografické zpracování vychází z aktuálních poznatků soudobé geografie a navigace, přičemž zřetelně ukazuje rozdílnou míru znalostí jednotlivých kontinentů, zejména v oblasti vnitrozemí Afriky a Ameriky.
Mapu rámuje bohatá figurální výzdoba s alegorickými scénami, které zdůrazňují kosmologický a symbolický rozměr díla. Celek spojuje přesnou rytinu s dekorativními prvky typickými pro nizozemské mapy 17. století a představuje významný pramen pro studium raně novověkého obrazu světa v rámci odborného i sběratelského zájmu o staré mapy.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha.
Visscher, Nicolaes
Nicolaes Visscher (1649–1702)
Nicolaes Visscher byl nizozemský kartograf, rytec a vydavatel působící v Amsterdamu v druhé polovině 17. století. Navázal na kartografickou tradici své rodiny a patřil k významným představitelům nizozemského zlatého věku kartografie.
Jeho mapy se vyznačují pečlivou rytinou, přehlednou kartografickou strukturou a bohatou figurální výzdobou. Visscherova tvorba byla široce rozšířena po celé Evropě a výrazně ovlivnila dobovou představu o uspořádání světa.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.
Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
