Popis
Jodocus Hondius – Mapa světa (1595)
Originál stará mapa
Název: Vera totius expeditionis nauticæ : descriptio D. Franc. Draci … /
Autor: Hondius, Jodocus, 1563-1612.
Vydáno: [Amsterdam?] : I. Hondius, cca 1595.
Materiál: mapa, ručně kolorovaná, papír.
Formát: 410 x 560 mm.
Popis: mapa světa zachycuje podobu známého světa na konci 16. století a patří k nejvýznamnějším kartografickým dílům raného novověku. Její hlavní tematickou osou jsou zámořské plavby, které zásadním způsobem rozšířily evropské poznání zeměkoule.
Mapa je zaměřena především na znázornění cest sira Francise Drakea v letech 1577–1580 a Thomase Cavendishe v letech 1587–1588. Trasy obou expedic jsou zakresleny přes Atlantský, Tichý i Indický oceán a dokumentují první úspěšná obeplutí světa uskutečněná anglickými mořeplavci.
Zobrazení kontinentů odpovídá stavu geografického poznání přelomu 16. a 17. století. Severní Amerika je zachycena s neúplným vnitrozemím, Jižní Amerika má již poměrně přesně vymezené pobřeží a Austrálie se objevuje pouze v náznaku jako Terra Australis. Afrika a Evropa jsou zpracovány s vyšší mírou detailu, vycházející z antických i renesančních pramenů.
Významnou roli hraje bohatá dekorativní výzdoba. Mapu doplňují kartuše s námořními motivy, vyobrazení lodí, mořských tvorů a personifikací oceánů, které podtrhují námořní a objevný charakter díla. Celek je koncipován nejen jako geografický nástroj, ale i jako reprezentativní obraz námořní expanze.
Mapa představuje klíčový pramen pro studium dějin zámořských objevů a náleží k vrcholům kartografické produkce, které jsou dnes součástí sbírek starých map světa.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha
Hondius, Jodocus
Jodocus Hondius (1563 – 1612)
Jodocus Hondius byl vlámský kartograf, rytec a nakladatel, působící převážně v Amsterdamu. Patří k nejvýznamnějším osobnostem nizozemské kartografie přelomu 16. a 17. století.
Proslul zejména vydáváním atlasů a map světa, na nichž spojoval aktuální geografické poznatky s bohatou výtvarnou výzdobou. Jeho práce sehrály zásadní roli v rozšíření kartografických děl Gerarda Mercatora a ve formování vizuální podoby raně novověkých map.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
