Popis
Tento barevný dřevořez vznikl v Japonsku mezi lety 1900 a 1920, tedy na konci období Meidži a na začátku Taišó. Japonská grafika se tehdy odvracela od herců a kurtizán a objevovala všední město: předměstské ulice, mosty, kanály, večerní světla. Nese název Juki no horiwari, Řeka ve sněhu. Autor není znám, ale vlevo dole je vytištěna červená pečeť a na podložce je tužkou připsána poznámka pozdějšího obchodníka.
Nad zasněženou čtvrtí leží ploché šedé nebe bez jediného mraku. Vpředu se táhne bílá pěšina podél vody, nad ní se ohýbají holé vrby s čerstvým sněhem na větvích. Přes řeku vede dřevěný most a po něm jdou dvě drobné postavy. Na obou březích stojí dřevěné domy s došky pod sněhem a před nimi visí rozsvícené papírové lucerny. U pravého břehu kotví loďka. Voda je zelenkavá a nehybná.
Japonská tradice zná tři krásy, které stojí nad ostatními: sníh, měsíc a květy, každá pro své roční období. Sníh patří zimě a je z těch tří nejkrátkodobější. Tento list jej ale neukazuje jako podívanou. Je podvečer, lucerny se rozsvítily a dva lidé jdou po mostě domů. Rok se láme i v obyčejné ulici, kde se zrovna nic neděje.
Japonskou obdobou novoročenky je nengadžó, novoroční list. Pošta je sbírá celý prosinec a nechává ležet, aby je pak doručila najednou prvního ledna. Posílají se i lidem, se kterými se člověk za celý rok nesetkal, a právě proto se hodí motiv jako tenhle: podvečer v obyčejné ulici, rozsvícené lucerny a dva lidé na mostě, kteří jdou domů.
Na kvalitním ručním papíru se tento výjimečný motiv proměňuje v osobitou novoročenku, která je také malým uměleckým dílem a své místo si najde i po svátcích.
