Popis
George Schlegel – New York (1873)
Název: New York.
Autor: George Schlegel.
Vydáno: publikováno v roce 1873 firmou Geo. Degen.
Materiál: kolorovaná litografie, papír.
Formát: 425 × 602 mm.
Popis: nezobrazuje město pomocí kartografické projekce, ale formou panoramatického pohledu z ptačí perspektivy, který kombinuje realistické pozorování s idealizovanou kompozicí. Takové zobrazení nebylo určeno k přesné orientaci v prostoru, ale k reprezentaci města jako živého, dynamického organismu.
Pohled zachycuje Manhattan z jižní strany s Battery Parkem v popředí, přičemž městská struktura je vykreslena v pravidelném rastru ulic, typickém pro New York 19. století. Vodní plochy kolem ostrova jsou zaplněny lodní dopravou, která zdůrazňuje význam města jako přístavu a obchodního centra.
Na pravé straně je patrné spojení s Brooklynem, které poukazuje na tehdejší expanzi města a jeho proměnu v moderní metropoli. Detailní vykreslení budov, přístavních zařízení a lodí slouží především k vizuální prezentaci urbanistického rozvoje a hospodářské prosperity.
Tento typ městského zobrazení se v druhé polovině 19. století těšil velké oblibě, zejména ve Spojených státech, kde plnil reprezentační a dokumentační funkci. Dílo je cenným pramenem pro studium ikonografie moderního města a náleží k vyhledávaným položkám v rámci odborného i sběratelského zájmu o historická zobrazení měst.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Washington State Library, USA
Schlegel, George
George Schlegel
George Schlegel byl kreslíř a autor panoramatických pohledů na americká města působící ve druhé polovině 19. století. Specializoval se na tzv. bird’s-eye views, tedy perspektivní zobrazení měst z nadhledu, která kombinovala uměleckou invenci s dokumentační funkcí.
Jeho práce patří k typickým příkladům městské ikonografie období prudké urbanizace Spojených států a sloužila především k reprezentaci moderního městského života, infrastruktury a hospodářského rozvoje.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.
Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
