Popis
Albrecht Dürer – Sv. Jiří na koni
Autor: Albrecht Dürer, 1471-1528.
Název: Sv. Jiří na koni.
Datum vzniku: 1508.
Technika: rytina.
Formát originálu: 110 × 86 mm.
Popis: svatý Jiří na koni patří k nejpůsobivějším rytinám Albrechta Dürera, v nichž autor propojuje hrdinský ideál, křesťanskou symboliku a mimořádnou technickou preciznost. Rytina vznikla roku 1508 a zachycuje svatého Jiřího jako obrněného rytíře na vzpínajícím se koni, v okamžiku vítězství nad poraženým nepřítelem.
Kompozice je vystavěna vertikálně a zdůrazňuje monumentalitu postavy světce. Svatý Jiří sedí pevně v sedle, s kopím a praporcem, jeho silueta je zvýrazněna svatozáří kolem hlavy. Pod kopyty koně leží poražený protivník, čímž se výjev stává jasnou alegorií triumfu víry, odvahy a morální síly. Dürer se zde nesoustředí na dramatický boj, ale na klidný, sebejistý postoj vítěze.
Z formálního hlediska rytina vyniká mimořádnou kvalitou ryté linie. Dürer s precizností modeluje anatomii koně, strukturu brnění i měkké přechody světla a stínu. Jemná šrafura vytváří dojem objemu a pohybu, aniž by kompozice ztratila svou přehlednost a rytmus.
Význam rytiny bývá vykládán jako oslava rytířských ctností a křesťanského ideálu boje se zlem. Svatý Jiří zde není pouhým bojovníkem, ale symbolem vnitřní pevnosti a duchovního vítězství. Dílo tak přesahuje legendární vyprávění a stává se univerzální metaforou lidské statečnosti.
Grafický list patří do kolekce sběratelských reprodukcí rytin, které představují klíčová díla evropské grafiky raného novověku.
Sběratelská poznámka: svatý Jiří na koni patří mezi ceněné Dürerovy rytiny s figurálním a rytířským námětem. Kvalita historických otisků se hodnotí zejména podle ostrosti linií v brnění, kresby koňské anatomie a kontrastu mezi světlými a tmavými plochami.
Ranější otisky se vyznačují vysokou mírou detailu a jemnou rytou linií. U pozdějších tisků může být patrné opotřebení měděné desky, zejména v oblastech husté šrafury. Pro sběratele je významný rovněž stav papíru, jeho struktura a celková zachovalost listu.
Rytina je dnes zastoupena v nejvýznamnějších světových muzeálních a grafických sbírkách a patří k důležitým dokladům Dürerova raného mistrovství v technice mědirytu.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © The Metropolitan Museum of Art
Dürer, Albrecht
Albrecht Dürer – rytiny
Rytiny Albrechta Dürera (1471, Norimberk – 1528, Norimberk) představují jeden z vrcholů evropské grafiky raného novověku. Dürer povýšil rytinu na autonomní umělecké médium mimořádné technické i myšlenkové kvality. Jeho grafické listy se vyznačují precizní linií, promyšlenou kompozicí a hlubokým zájmem o proporce, perspektivu a symbolický význam obrazu.
Dürer nebyl pouze grafikem, ale také významným malířem a teoretikem umění. Ve své tvorbě usiloval o propojení severoevropské kreslířské tradice s principy italské renesance, zejména v oblasti proporcí a perspektivy. Rytina se v jeho pojetí stává nástrojem intelektuálního zkoumání světa, lidské postavy i duchovních témat, nikoli pouhým reprodukčním médiem.
Dürerovy rytiny jsou dnes zastoupeny v nejvýznamnějších světových muzeích a grafických sbírkách, mezi něž patří například Alte Pinakothek v Mnichově, British Museum v Londýně či Albertina ve Vídni. Sběratelské reprodukce těchto děl umožňují studovat ikonické grafické listy v jejich plné kreslířské bohatosti, s důrazem na kvalitu linie, která je základním výrazovým prostředkem Dürerovy grafiky.
Grafické pojmy
Mědiryt
Grafická technika tisku z hloubky, při níž je kresba ručně vyrývána rydlem do měděné desky. Charakteristická je čistá, ostrá linie a vysoká míra kreslířské kontroly.
Rytina
Obecné označení grafického listu vytvořeného technikou rytí do kovové desky. V raném novověku patřila k nejprestižnějším grafickým technikám.
Rydlo
Ocelový nástroj s ostře broušeným hrotem, používaný k rytí linií do kovové desky. Různé tvary rydel umožňují variabilní šířku a charakter linie.
Měděná deska
Kovová tisková matrice, do níž je ryt obraz. Měď je měkká a dobře opracovatelná, ale postupně se opotřebovává opakovaným tiskem.
Tisk z hloubky
Tisková technika, při níž barva zůstává v zahloubených liniích desky. Papír je při tisku silně navlhčen a pod tlakem lisu vtlačen do rýh.
Lept
Grafická technika příbuzná rytině, při níž je kresba vytvářena působením kyseliny. Umožňuje volnější a kreslířštější projev než mědiryt.
Suchá jehla
Technika, při níž je kresba přímo rýpána ostrým hrotem bez použití kyseliny. Vytváří měkkou, lehce roztřepenou linii díky otřepům kovu.
Tiskařská barva
Olejová barva určená pro tisk z hloubky, zpravidla černá nebo tmavě hnědá. Vyznačuje se vysokou kryvostí a dlouhou trvanlivostí.
Ruční papír
Papír vyráběný ručně z rostlinných vláken, používaný pro grafiku raného novověku. Je pružný, savý a odolný vůči tlaku hlubotisku.
Papír vergé
Typ ručního papíru s patrnou strukturou rovnoběžných čar. Často používaný pro grafické listy 16.–18. století.
Vodoznak
Značka v papíru vytvořená při výrobě, viditelná proti světlu. Slouží k dataci a identifikaci papíru i původu tisku.
Otisk
Jednotlivý výtisk z tiskové desky. Kvalita otisku závisí na stavu desky, barvě, papíru i tlaku lisu.
Stav desky
Fáze opotřebení tiskové matrice v průběhu jejího používání. Ranější stavy se vyznačují ostřejší a čistší linií.
Raný otisk
Tisk pořízený v rané fázi používání desky. Obvykle nejcennější z hlediska sběratelské kvality.
Pozdní otisk
Tisk vzniklý po delším používání desky. Linie mohou být měkčí a méně výrazné v důsledku opotřebení.
Formát listu
Rozměry grafického listu včetně okrajů. U rytin se často liší velikost obrazu a velikost papíru.
Raný novověk
Historické období přibližně od konce 15. do 17. století. Klíčová éra rozvoje evropské grafiky a rytiny.
Autorská grafika
Grafické dílo vytvořené přímo autorem, nikoli reprodukce cizího obrazu. Rytiny Albrechta Dürera patří k vrcholům autorské grafiky.
