Popis
Nicolas de Fer – Mapa Paříže
Originál stará mapa
Název: Huitieme plan de Paris divisé en ses vingts quartiers…/
Autor: Fer, Nicolas de, 1646-1720. La Mare, Nicolas de, 1639-1723.
Vydáno: Paříž : J.B. Cot, 1705.
Materiál: mapa, papír.
Formát: rozměr 460 x 570 mm.
Popis: detailní plán Paříže z roku 1705 představuje jedno z nejpřesnějších kartografických zobrazení francouzské metropole na počátku 18. století. Nicolas de Fer zde zachycuje město rozdělené do dvaceti správních čtvrtí, s důsledným vyznačením uliční sítě, blokové zástavby, mostů, náměstí a veřejných budov. Mapa poskytuje cenný vhled do urbanistické struktury Paříže v období vlády Ludvíka XIV.
Řeka Seina je zobrazena jako hlavní kompoziční osa města, kolem níž se soustřeďuje nejhustší zástavba i klíčové instituce. Kartografická kresba je doplněna rozsáhlými textovými poli s popisy jednotlivých částí města a administrativním členěním, což odpovídá soudobému důrazu na pořádek, kontrolu a správní přehlednost. Mapa sloužila nejen orientačním, ale i reprezentačním účelům a patří k vrcholům francouzské městské kartografie.
Dílo je typickým příkladem toho, jak staré mapy velkých evropských měst spojovaly technickou přesnost s informační bohatostí a dokumentární hodnotou. Plán Nicolase de Fera je dnes ceněn jako historický pramen k poznání vývoje Paříže před zásadními urbanistickými zásahy 19. století.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha
Fer, Nicolas de
Nicolas de Fer (1646–1720) patřil k nejvýznamnějším francouzským kartografům a vydavatelům map přelomu 17. a 18. století. Působil v Paříži, kde navázal na rodinnou tradici kartografické a rytířské dílny a postupně se vypracoval mezi přední tvůrce map určených jak pro odborné, tak reprezentační účely.
Jeho tvorba se vyznačuje mimořádnou podrobností, důrazem na administrativní členění území a precizním zachycením městského prostoru. De Fer byl oficiálním geografem francouzského dauphina a jeho mapy často reagovaly na politické, vojenské a správní potřeby Francie za vlády Ludvíka XIV.
Významnou část jeho díla tvoří plány Paříže a dalších francouzských měst, které dnes slouží jako cenný pramen k poznání urbanistického vývoje raně novověkých metropolí. De Ferovy mapy představují vrchol francouzské barokní kartografie, spojující přesnost, přehlednost a dokumentární hodnotu.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
