Hollar, Václav

Václav Hollar – rytiny

Václav Hollar (13. 7. 1607, Praha – 28. 3. 1677, Londýn) patří k nejvýznamnějším grafikům 17. století a k nejznámějším českým umělcům raného baroka s mezinárodním významem. Proslul jako mimořádně citlivý rytec a kreslíř, jehož tvorba zahrnuje široké spektrum námětů – od městských vedut, krajin a architektury přes mapy a panoramatické pohledy až po drobné studie každodenního života, portréty a knižní ilustrace.

Ačkoli se Hollar narodil v Praze, podstatnou část svého života strávil v zahraničí, především v Německu a v Anglii, kde je dodnes mimořádně ceněn. V zahraniční literatuře je znám také pod latinskou podobou svého jména jako Wenceslaus Hollar Bohemus. Právě v cizině vznikla značná část jeho nejvýznamnějších grafických listů, které mu zajistily evropský věhlas.

Hollarova rytina se vyznačuje lehkostí, jemností a mimořádnou kreslířskou jistotou. Na rozdíl od monumentální a symbolicky zatížené grafiky předchozích generací neusiluje o dramatickou stylizaci, ale o přesné a věrné zachycení reality. Linie je u něj prostředkem detailního popisu i subtilního výrazu. Jeho práce nevznikají s cílem realitu idealizovat, ale zaznamenat ji s maximální pozorností a přesností.

Právě tato zdrženlivost a věrnost skutečnosti činí z Hollarových rytin nejen díla vysoké umělecké úrovně, ale také mimořádně cenné historické dokumenty. Hollar systematicky zaznamenával místa, která navštívil, a vytvářel grafické listy, jež dnes představují jedinečné svědectví o podobě evropských měst, krajiny a každodenního života 17. století. Zcela výjimečný je například jeho soubor pohledů na Londýn, zachycující město ještě před ničivým požárem roku 1666.

Vedle rozsáhlých vedut a panoramat se Hollar věnoval také miniaturám, ilustracím a grafickým parafrázím děl starších mistrů. V některých případech jeho grafiky uchovaly podobu děl, jejichž originály se nedochovaly. Jeho tvorba tak zaujímá výjimečné místo na pomezí umění, dokumentu a vizuální paměti Evropy raného novověku.

Hollarovo dílo je dnes zastoupeno v nejvýznamnějších evropských i světových muzeálních a grafických sbírkách, mimo jiné v British Museum v Londýně, National Gallery of Art ve Washingtonu, Národní galerii v Praze, Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni a v berlínském Kupferstichkabinettu. Zastoupení v těchto institucích potvrzuje nejen mimořádnou uměleckou hodnotu Hollarovy grafiky, ale i její zásadní význam jako historického pramene.

Sběratelské reprodukce Hollarových rytin umožňují vyniknout jemnosti kresby, precizní práci s linií a autorově výjimečné schopnosti pozorovat a zaznamenávat svět s klidem, přesností a hlubokým smyslem pro realitu.