Kikukawa Eizan (菊川 英山, 1787–1867) byl významný japonský malíř a grafik období Edo, známý především svými elegantními portréty krásných žen (bijin-ga). Ve své rané tvorbě navazoval na styl Kitagawy Utamara, jehož estetiku jemné idealizace a důrazu na ženskou krásu dále rozvíjel vlastním, dekorativně bohatším výrazem. Eizanovo dílo je pevně zakotveno v tradici, z níž vyrůstají japonské dřevořezy a dřevoryty ukiyo-e počátku 19. století.

Jeho dřevořezy se vyznačují pečlivou kresbou kimon, jemnou, harmonickou barevností a důrazem na ladné držení těla i rafinované účesy zobrazovaných žen. Častým námětem jeho tvorby byly kurtizány a gejši z licencované čtvrti Jošiwara, jejichž podoba byla v období Edo spojována s ideálem kultivované krásy, módy a společenské elegance.

Ve srovnání s Utamarem působí Eizanův styl uhlazeněji a dekorativněji, s větším důrazem na vzorovou bohatost textilií a harmonii celkové kompozice. Jeho práce představují významný příspěvek k vývoji figurální grafiky ukiyo-e a patří k vrcholným ukázkám zobrazování ženské krásy v rámci kultury „prchavého světa“.