Popis
Willem Blaeu – Mapa světa
Originál stará mapa
Název: Nova totius terrarum orbis geographica ac hydrographica tabula.
Autor: Blaeu, Willem Janszoon, 1571 – 1638. Ende, Josua van den, CCA 1584-CCA 1634.
Vydáno: Amstelodami : Excudebat G. Ianssonius, 1606.
Materiál: mapa, mědirytina papír.
Formát: 300 x 450 mm.
Popis: mapa světa z roku 1606 představuje jedno z raných vrcholných děl nizozemské kartografie počátku 17. století a patří k nejvýznamnějším světovým mapám své doby. List „Nova totius terrarum orbis geographica ac hydrographica tabula“ zachycuje známý svět v období dynamického zámořského objevování a rozvoje námořní navigace, kdy se nizozemské kartografické dílny stávaly evropským centrem mapové produkce. Dílo je komponováno v pravoúhlé projekci s hustou zeměpisnou sítí a bohatým místopisným obsahem, který vychází z nejnovějších poznatků soudobé geografie a námořních zpráv.
Mapa kombinuje geografickou a hydrographickou složku – výrazně jsou zde znázorněny oceány, mořské proudy, pobřežní linie a námořní trasy, což odráží její praktické využití pro orientaci v globálním prostoru. Kontinenty jsou zobrazeny s pozoruhodnou mírou přesnosti, zejména Evropa, Afrika a Amerika, zatímco oblasti Tichomoří a jižních moří stále nesou znaky dobových hypotéz. Významným rysem je bohatý figurální rám s alegoriemi čtyř živlů, ročních období a doprovodnými scénami, které propojují kartografii s humanistickou a symbolickou tradicí raného novověku.
Mapa je detailně analyzována v odborné literatuře, mimo jiné v publikaci Rodneyho W. Shirleyho „The Mapping of the World“, kde je uváděna jako klíčový příklad rané nizozemské kartografie. Dílo Willema Blaeua představuje nejen vědecký nástroj své doby, ale také výtvarně mimořádně hodnotný artefakt, který dodnes patří k nejvyhledávanějším exemplářům mezi sběrateli starých map.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha
Blaeu, Willem
Willem Janszoon Blaeu (1571–1638) byl nizozemský kartograf, astronom, výrobce glóbů a zakladatel jedné z nejvýznamnějších kartografických dynastií raného novověku. Působil v Amsterdamu, kde vybudoval kartografickou dílnu, jež se stala základem pozdější slavné firmy Blaeu. Studoval astronomii u Tychona Braha a jeho práce výrazně ovlivnily podobu evropské kartografie první poloviny 17. století.
Blaeu se proslavil zejména výrobou nástěnných map, atlasů a glóbů, které vynikaly mimořádnou přesností, kvalitním rytím a bohatou výtvarnou výzdobou. Jeho mapy vycházely z nejnovějších geografických poznatků, námořních měření a astronomických pozorování. Po jeho smrti pokračovali v rodinném podniku synové Joan a Cornelis Blaeu, kteří vydali monumentální „Atlas Maior“, považovaný za jeden z vrcholů světové kartografie.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
