Popis
Conrad Tobias Lotter – Mapa světa (1775)
Originál stará mapa
Název: Mappa totius mundi : adornata juxta observationes dnn. academiae regalis scientiarum et nonnullorum aliorum secundum annotationes recentissimas…/
Autor: Lotter, Tobias Conrad, 1717-1777. L‘Isle, Guillaume de, 1675-1726.
Vydáno: [Augsburg] : Prostat nunc in officina Tobiae Conradi Lotter, [1775?]
Materiál: mapa, ručně kolorovaná, papír.
Formát: 500 x 680 cm.
Popis: mapa světa z druhé poloviny 18. století vychází z modernizovaných geografických poznatků své doby a opírá se o práce předních evropských geografů, zejména Guillauma de L’Isle. Dvojlistové zobrazení zeměkoule v oválné projekci zdůrazňuje snahu o přesnější proporce kontinentů a vyvážený pohled na obě polokoule.
Mapový obraz je doplněn o dekorativní prvky typické pro augsburskou kartografickou produkci, včetně alegorických motivů a kruhových insetů s astronomickými schématy. Pobřeží, říční síť a hlavní geografické celky jsou zpracovány s důrazem na přehlednost a systematičnost, která odráží přechod od barokní dekorativnosti k osvícenské věcnosti.
Dílo bylo vydáno v rámci rozsáhlého atlasového souboru a představuje reprezentativní ukázku pozdně barokní až raně osvícenské kartografie. Mapa patří k vyhledávaným položkám v rámci odborného i sběratelského zájmu o historické mapy světa.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha
L’Isle, Guillaume de
Guillaume de L’Isle (1675 – 1726)
Guillaume de L’Isle byl francouzský geograf a kartograf, považovaný za zakladatele moderní vědecké kartografie. Proslul kritickým přístupem ke zdrojům a důsledným oddělováním ověřených údajů od spekulativních informací.
Jeho mapy výrazně ovlivnily evropskou kartografii 18. století a staly se východiskem pro řadu pozdějších atlasových děl, včetně produkce augsburských nakladatelství.
Lotter, Tobias Conrad
Tobias Conrad Lotter (1717 – 1777)
byl augsburský kartograf, rytec a nakladatel, zeť Georga Matthäa Seuttera. Po jeho smrti převzal část měděných desek i kartografického odkazu a vedl jedno z nejvýznamnějších kartografických nakladatelství 18. století.
Lotterovy mapy a atlasy navazují na tradici německé kartografie, zároveň však reflektují moderní geografické poznatky osvícenské Evropy. Jeho atlasy patřily k nejrozšířenějším kartografickým dílům své doby.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.
Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.
Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
