Popis
Itō Shinsui – Vůně koupele
Autor: Itō, Shinsui, 1898-1972.
Název: Yu no ka (Vůně koupele).
Vytvořeno/Publikováno: 1930.
Technika: barevný dřevořez.
Formát originálu: 25.7 x 40,8 cm.
Popis: barevný japonský dřevořez s názvem Vůně koupele zachycuje intimní okamžik ženské postavy v tiché, kontemplativní krajině, kde se lidské tělo stává přirozenou součástí okolního prostředí. Itō Shinsui zde spojuje smyslovou jemnost figurálního motivu s lyrickou atmosférou přírody, v níž hrají významnou roli podzimní barvy a klidná vodní hladina. Kompozice působí vyváženě a harmonicky a navazuje na tradici, z níž vyrůstají japonské dřevořezy a dřevoryty ukiyo-e, avšak přetváří ji v moderním duchu hnutí shin-hanga.
Postava ženy je zobrazena v lehkém předklonu, v okamžiku, kdy si oplachuje nohu po koupeli. Její tělo je modelováno jemnými přechody barev a měkkou linií, která zdůrazňuje přirozenost a klid gesta. Nahota zde není prezentována jako erotický motiv, ale jako tichý, osobní stav, spojený s očistou, soustředěním a vnitřním klidem.
Pozadí tvoří stylizovaná krajina s padajícími javorovými listy, jejichž teplé červené tóny kontrastují se světlostí pokožky a chladnějšími odstíny vody. Tento barevný dialog mezi tělem a přírodou vytváří smyslově bohatou, avšak nenápadnou atmosféru. Shinsui zde mistrně pracuje s náladou ročního období i s významem přírodních symbolů.
Dílo patří k vrcholným ukázkám autorovy tvorby z období mezi světovými válkami, kdy se jeho styl vyznačuje technickou dokonalostí, jemnou psychologií postav a vytříbenou estetikou. Vůně koupele je obrazem tiché intimity, v němž se tradice japonského figurálního dřevořezu setkává s moderním smyslem pro atmosféru a osobní prožitek.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © The Metropolitan Museum of Art
Itō Shinsui
Itō Shinsui (伊東 深水, 1898–1972) byl jedním z nejvýznamnějších představitelů hnutí shin-hanga, které usilovalo o moderní obnovu tradičního japonského dřevořezu. Jako žák Kaburakiho Kiyokaty se specializoval především na figurální tvorbu, zejména na portréty žen, v nichž spojoval technickou dokonalost s jemnou psychologií a lyrickou náladou.
Shinsuiho dřevořezy se vyznačují vytříbenou barevností, měkkým modelováním těla a klidnou, vyváženou kompozicí. Ženské postavy jsou často zasazeny do intimního nebo přírodního prostředí, které podporuje dojem ticha, soustředění a vnitřního klidu. Autor tak navázal na tradici bijin-ga a zároveň ji rozvinul v moderním duchu, blízkém estetice, z níž vyrůstají klasické japonské dřevořezy ukiyo-e.
Dílo Itō Shinsuiho představuje harmonické spojení tradice a modernity a patří k nejreprezentativnějším ukázkám japonského figurálního tisku 20. století. Jeho práce jsou ceněny pro svou technickou preciznost, smysl pro atmosféru a kultivované pojetí lidské postavy.
Japonské pojmy
Bijin-ga (美人画)
„Obrazy krásných žen“ – zobrazení kurtizán, gejš a ideálu ženské krásy.
Zdůrazňují eleganci, módu, účesy a jemnou psychologii postav.
Bokashi (ぼかし)
Technika plynulého přechodu barev bez ostrých hran.
Používá se pro oblohu, vodu nebo atmosférické efekty.
Diptych
Dvojlist tvořící jednu obrazovou kompozici.
Častý u dramatických výjevů a hereckých portrétů.
Fūkei-ga (風景画)
Krajinné dřevořezy zobrazující přírodu, města a cestovní trasy.
Žánr proslavený mistry jako Hiroshige a Hokusai.
Hangi (版木)
Dřevěná tisková matrice, do níž je vyřezán obraz.
Každá barva vyžaduje samostatný hangi.
Karazuri (空摺)
Slepotisk – tisk bez barvy vytvářející reliéf na papíře.
Často využíván u luxusních tisků a surimono.
Kabuki (歌舞伎)
Tradiční japonské divadlo s výrazným hereckým projevem a stylizovanými kostýmy.
Kabuki herci patřili k nejoblíbenějším námětům ukiyo-e.
Kachō-ga (花鳥画)
Žánr zobrazující květiny a ptáky, často se symbolickým významem.
Oblíbený zejména v pozdním ukiyo-e a moderním dřevořezu.
Kento (見当)
Registrační značky vyřezané do matrice pro přesné sesazení barev.
Zajišťují správné překrytí jednotlivých tiskových bloků.
Meisho-e (名所絵)
Zobrazení slavných míst Japonska – chrámů, mostů a krajin.
Často spojeno s cestováním a sezónními motivy.
Nishiki-e (錦絵)
Vícebarevný japonský dřevořez tištěný z několika matric, z nichž každá nese jednu barvu.
Technika umožnila bohatou barevnost a detail typický pro vrcholné ukiyo-e.
Ōban (大判)
Standardní formát dřevořezu o velikosti přibližně 25 × 38 cm.
Používal se zejména pro portréty herců, kurtizán a krajiny.
Ōban nishiki-e
Barevný dřevořez provedený technikou nishiki-e ve formátu ōban.
Nejrozšířenější typ klasického japonského dřevořezu.
Sumizuri-e (墨摺絵)
Jednobarevné tisky provedené pouze černou tuší.
Předchůdce vícebarevných nishiki-e.
Surimono (摺物)
Luxusní, soukromě vydávané dřevořezy pro úzký okruh znalců.
Vyznačují se jemným tiskem, slepotiskem a drahými pigmenty.
Triptych
Kompozice složená ze tří samostatných tisků tvořících jeden obraz.
Používala se pro bitvy, slavnosti a rozsáhlé dějové scény.
Ukiyo (浮世)
„Prchavý svět“ městské zábavy, divadel a požitků období Edo.
Filozofický základ, z něhož ukiyo-e vyrůstá.
Ukiyo-e (浮世絵)
„Obrazy prchavého světa“ – japonské dřevořezy období Edo a Meidži zobrazující krásné ženy, herce kabuki, krajiny a každodenní život.
Ukiyo-e formovalo vizuální kulturu Japonska a zásadně ovlivnilo evropské umění 19. století.
Washi (和紙)
Tradiční japonský ruční papír vyráběný z vláken moruše.
Vyznačuje se pevností, pružností a dlouhou životností.
Yakusha-e (役者絵)
Dřevořezy zobrazující herce kabuki v jejich slavných rolích.
Fungovaly jako divadelní portréty a vizuální propaganda herců.
