Popis
Giorgio Ghisi podle Bronzina – Narození Jezulátka (1553).
Na tomto listu stojí tři jména a každé patří jinému městu. Výjev navrhl Bronzino, dvorní malíř Medicejských ve Florencii. Do měděné desky jej vyryl Giorgio Ghisi z Mantovy. Vytiskl a rozeslal jej Hieronymus Cock v Antverpách roku 1553. Grafika byla v šestnáctém století jediné médium, které dokázalo obraz rozeslat po celé Evropě, a tak vznikaly i takovéhle mezinárodní podniky. Dole na desce je navíc vyryta věta o uděleném šestiletém privilegiu, tedy výhradním právu list tisknout. Ochrana autorství je stará přesně tak jako možnost dílo rozmnožit.
Dítě leží samo uprostřed na došku, nahé a nechráněné, a všechno ostatní je poskládáno kolem něj. Marie stojí nad ním se zkříženýma rukama, vpravo sedí Josef opřený o hůl a stará žena se sklání k dítěti. V pozadí stojí andělé, jeden drží ratolest. Vlevo se tlačí pastýři; ten nejblíž klečí zády k divákovi, svlečený do půl těla, se zády vypracovanými jako antická socha. To je Bronzinův rukopis, malíř florentského manýrismu, kterému šlo o tělo stejně jako o příběh.
Před dítětem stojí na zemi proutěný košík s vejci a sýrem a vedle něj leží odložené pastýřské náčiní. Králové v těchto výjevech přinášejí zlato a kadidlo, pastýři přinášejí to, co zrovna měli u sebe. Že Bronzino dal tenhle košík doprostřed obrazu, kam jiní malíři kladou zlatou nádobu, je rozhodnutí, které o daru říká víc než celá scéna kolem.
Na kvalitním ručním papíru se tento výjimečný motiv proměňuje v osobitou novoročenku, která je také malým uměleckým dílem a své místo si najde i po svátcích.
