Popis
Klaudyánova mapa Čech z roku 1518
Originál stará mapa
Název: bez názvu [Klaudyánova mapa Čech]
Autor: Mikulass Klaudian.
Vydáno: 1518.
Materiál: papír na plátnu.
Formát: měřítko cca 1 : 685 000, 1260 x 640 mm.
Popis: Klaudyánova mapa Čech z roku 1518 představuje první tištěnou mapu Českého království a jeden z nejvýznamnějších kartografických počinů raného novověku ve střední Evropě. Jejím autorem je Mikuláš Klaudyán, lékař, humanista a učenec působící v Mladé Boleslavi, který se tímto dílem trvale zapsal do dějin kartografie.
Mapa je bez názvu. Autorství a datace jsou uvedeny přímo na mapovém listu: uprostřed pravého okraje se nachází poznámka „Mikulass Klaudian. Letha Bozieho Tisycziho pietísteho Sedmnaczteho“, zatímco letopočet 1518 je umístěn pod štítem na levé straně listu. Pro realizaci mapy nechal Klaudyán v Norimberku zhotovit dřevěné tiskařské desky a tisk proběhl v dílně Jeronýma Hóltzela.
Vlastní mapové vyobrazení Čech o rozměrech přibližně 460 × 550 mm zabírá pouze dolní třetinu rozsáhlého listu o celkovém formátu 1260 × 640 mm. Zbývající plocha je věnována bohaté obrazové, heraldické a alegorické výzdobě, která výrazně přesahuje běžnou kartografickou funkci mapy.
Mapový obraz je koncipován schematicky. Znázorněny jsou lesy, pohoří a říční síť, hlavní zemské stezky s vyznačením vzdáleností, hrady a města. Sídla jsou rozlišena pomocí mapových značek na města královská a poddanská, městečka a dále podle náboženské příslušnosti na kališnická a katolická. Tento prvek činí mapu cenným pramenem k poznání náboženských a společenských poměrů počátku 16. století.
Čechy jsou na mapě obklopeny horským valem včetně Kladska; u pramenů Labe je uveden jediný název pohoří Krkonoss. Terén je znázorněn schematicky takzvanou kopečkovou metodou, vodní toky rovněž zjednodušeně, avšak s poměrně bohatým názvoslovím.
Mimořádnou pozornost přitahuje ikonografická výzdoba horní části listu. Zobrazen je český a uherský král Ludvík Jagellonský se znaky zemí Koruny české, pod ním alegorie spravedlnosti a sedm drobných výjevů, které jsou vykládány jako morální a společenský komentář doby. Následují znaky nejvyšších zemských hodnostářů a znaky Prahy, Kutné Hory a Žatce.
Zvláštní význam má alegorický motiv vozu zapřaženého v obou směrech jízdy, obsazeného rozhádanými cestujícími. Jeho výklad jako symbol politických, náboženských a společenských rozporů jagellonského období je dodnes předmětem odborných diskusí.
Mapa byla vydána pro dosud ne zcela jasný účel, patrně však plnila nejen orientační, ale i ideový a programový význam. Dochovala se v několika exemplářích a byla opakovaně kopírována, včetně kopií z počátku 19. století od kartografa Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha. Dílo představuje základní pramen k poznání raných dějin starých map českých zemí.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Litoměřická diecéze
