Popis
John Senex – Mapa Afriky (1725)
Originál stará mapa
Název: Africa : corrected from the observations of the Royal Society at London and Paris…/
Autor: Senex, John, ?-1740.
Vydáno: Londýn, John Senex, 1725?
Materiál: ručně kolorovaná mědirytina, papír.
Formát: mapa 680 x 980 mm.
Popis: zobrazuje africký kontinent podle kartografických poznatků první poloviny 18. století, s vyznačenými hranicemi jednotlivých oblastí, hlavními řekami a rozsáhlými lesními porosty. Území je členěno do barevně odlišených celků, které odpovídají dobovému geografickému a politickému chápání Afriky.
Výrazným prvkem mapy je označení oceánů obklopujících kontinent, zejména pojmenování Ethiopic Ocean, které se v raně novověké kartografii používalo pro oblasti Indického oceánu a přilehlých moří jižně od rovníku. Tento termín vychází ze starověké a středověké tradice, v níž bylo označení „Etiopie“ chápáno v širokém smyslu jako území jižně od Sahary.
Vnitřní členění Afriky odráží evropskou představu o kontinentu v období rozšiřující se koloniální expanze. Pobřežní oblasti jsou zpracovány podrobněji, zatímco vnitrozemí zůstává schematičtější. Barevné rozlišení území naznačuje sféry vlivu a geografické regiony, nikoli přesně vymezené státní hranice v moderním slova smyslu.
Zajímavým prvkem je piktografické znázornění osídlení nomádů pomocí symbolů stanů, které upozorňuje na rozdílné formy života v jednotlivých oblastech kontinentu. Tento způsob vizuálního vyjadřování byl v 18. století běžný a sloužil ke zpřehlednění informací pro evropského čtenáře.
Mapa představuje významný doklad britské kartografie své doby a svědčí o snaze propojit soudobé vědecké poznatky s tradičními kartografickými konvencemi. Patří k důležitým pramenům pro studium evropského obrazu Afriky a vývoje geografického myšlení v rámci odborného i sběratelského zájmu o staré mapy.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha
Senex, John
John Senex († 1740)
John Senex byl anglický kartograf, rytce a vydavatel působící v Londýně na přelomu 17. a 18. století. Patřil k předním představitelům britské kartografie své doby a spolupracoval s členy Královské společnosti v Londýně i Paříži.
Ve své tvorbě kladl důraz na přesnost a aktualizaci geografických poznatků na základě soudobých vědeckých pozorování. Jeho mapy se vyznačují přehlednou kompozicí, jemnou rytinou a snahou o korekci starších kartografických chyb.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
