Popis
Katsukawa Shuntei – Bojující samurajové
Autor: Katsukawa Shuntei (Katsukawa Shun’ei : 勝川 春英).
Vytvořeno/publikováno: mezi 1818 až 1820.
Technika: dřevořez.
Materiál: papír.
Rozměry: 25,5 x 37,6 cm.
Popis: barevný japonský dřevořez s dramatickým motivem bojujících samurajů představuje výraznou ukázku válečného žánru ukiyo-e, v němž se historické a legendární náměty prolínají s teatrální expresí. Katsukawa Shuntei zde zachycuje okamžik prudkého střetu dvou slavných válečníků, jejichž pohyby jsou rozvinuty do dynamické, téměř vířivé kompozice. Prudké linie, šikmé osy těl a rytmus vln vytvářejí obraz plný napětí, který zapadá do vizuální tradice, z níž vyrůstají japonské dřevořezy a dřevoryty ukiyo-e zaměřené na hrdinské a dramatické výjevy.
Zobrazeni jsou legendární samurajové Ichijō Jirō Tadanori a Notonokami Noritsune, zachycení v bezprostředním boji na břehu řeky či mořského pobřeží. Jejich postavy jsou oděny do bohatě zdobených zbrojí, jejichž ornamentální vzory a barevné kontrasty podtrhují dramatický charakter výjevu. Výrazné obličeje s přehnanou mimikou odkazují k herecké stylizaci kabuki, která měla na podobu válečných dřevořezů výrazný vliv.
Kompozice je vystavěna na kontrastu těžkých, masivních těl bojovníků a stylizovaného prostředí, v němž se vlny a vítr stávají aktivními prvky obrazu. Pohyb vody a zvířeného vzduchu umocňuje pocit chaosu a nebezpečí, zatímco diagonální uspořádání postav vede divákův pohled napříč celým listem. Shuntei zde demonstruje mistrovství v práci s rytmem a dramatickým zkratem.
Dílo pochází z posledního období autorovy tvorby a patří k výrazným příkladům válečných tisků počátku 19. století. Vedle portrétů herců a krásek představují podobné bojové scény důležitou součást Shunteiho odkazu a dokládají šíři jeho tematického i výrazového rejstříku. List zároveň odráží dobový zájem o hrdinské příběhy a vojenské ctnosti, které byly v kultuře období Edo stále živé.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © British Museum
Katsukawa Shuntei
Katsukawa Shuntei (勝川 春亭, 1770–1820) byl japonský malíř a grafik období Edo, působící v rámci slavné školy Katsukawa. Proslul především svými dřevořezy herců kabuki, krásných žen a válečníků, v nichž spojoval výraznou kresbu postav s dramatickou kompozicí a smyslem pro pohyb.
Shuntei patřil k umělcům, kteří rozšiřovali tradiční repertoár ukiyo-e o nové výrazové prostředky. Ve své tvorbě experimentoval s prostorovým pojetím a perspektivou, částečně inspirovanou evropskou grafikou, což se projevuje zejména v jeho válečných scénách a krajinách. Jeho práce tak představují důležitý vývojový článek v tradici, z níž vyrůstají japonské dřevořezy a dřevoryty ukiyo-e počátku 19. století.
Vedle portrétů herců a bijin-ga se Shuntei výrazně uplatnil také v žánru musha-e, kde vynikl schopností zachytit dramatický okamžik boje, energii pohybu a psychologické napětí postav. Jeho dílo patří k významným příspěvkům školy Katsukawa a představuje cenný doklad proměn japonské grafiky na přelomu 18. a 19. století.
Japonské pojmy
Bijin-ga (美人画)
„Obrazy krásných žen“ – zobrazení kurtizán, gejš a ideálu ženské krásy.
Zdůrazňují eleganci, módu, účesy a jemnou psychologii postav.
Bokashi (ぼかし)
Technika plynulého přechodu barev bez ostrých hran.
Používá se pro oblohu, vodu nebo atmosférické efekty.
Diptych
Dvojlist tvořící jednu obrazovou kompozici.
Častý u dramatických výjevů a hereckých portrétů.
Fūkei-ga (風景画)
Krajinné dřevořezy zobrazující přírodu, města a cestovní trasy.
Žánr proslavený mistry jako Hiroshige a Hokusai.
Hangi (版木)
Dřevěná tisková matrice, do níž je vyřezán obraz.
Každá barva vyžaduje samostatný hangi.
Karazuri (空摺)
Slepotisk – tisk bez barvy vytvářející reliéf na papíře.
Často využíván u luxusních tisků a surimono.
Kabuki (歌舞伎)
Tradiční japonské divadlo s výrazným hereckým projevem a stylizovanými kostýmy.
Kabuki herci patřili k nejoblíbenějším námětům ukiyo-e.
Kachō-ga (花鳥画)
Žánr zobrazující květiny a ptáky, často se symbolickým významem.
Oblíbený zejména v pozdním ukiyo-e a moderním dřevořezu.
Kento (見当)
Registrační značky vyřezané do matrice pro přesné sesazení barev.
Zajišťují správné překrytí jednotlivých tiskových bloků.
Meisho-e (名所絵)
Zobrazení slavných míst Japonska – chrámů, mostů a krajin.
Často spojeno s cestováním a sezónními motivy.
Nishiki-e (錦絵)
Vícebarevný japonský dřevořez tištěný z několika matric, z nichž každá nese jednu barvu.
Technika umožnila bohatou barevnost a detail typický pro vrcholné ukiyo-e.
Ōban (大判)
Standardní formát dřevořezu o velikosti přibližně 25 × 38 cm.
Používal se zejména pro portréty herců, kurtizán a krajiny.
Ōban nishiki-e
Barevný dřevořez provedený technikou nishiki-e ve formátu ōban.
Nejrozšířenější typ klasického japonského dřevořezu.
Sumizuri-e (墨摺絵)
Jednobarevné tisky provedené pouze černou tuší.
Předchůdce vícebarevných nishiki-e.
Surimono (摺物)
Luxusní, soukromě vydávané dřevořezy pro úzký okruh znalců.
Vyznačují se jemným tiskem, slepotiskem a drahými pigmenty.
Triptych
Kompozice složená ze tří samostatných tisků tvořících jeden obraz.
Používala se pro bitvy, slavnosti a rozsáhlé dějové scény.
Ukiyo (浮世)
„Prchavý svět“ městské zábavy, divadel a požitků období Edo.
Filozofický základ, z něhož ukiyo-e vyrůstá.
Ukiyo-e (浮世絵)
„Obrazy prchavého světa“ – japonské dřevořezy období Edo a Meidži zobrazující krásné ženy, herce kabuki, krajiny a každodenní život.
Ukiyo-e formovalo vizuální kulturu Japonska a zásadně ovlivnilo evropské umění 19. století.
Washi (和紙)
Tradiční japonský ruční papír vyráběný z vláken moruše.
Vyznačuje se pevností, pružností a dlouhou životností.
Yakusha-e (役者絵)
Dřevořezy zobrazující herce kabuki v jejich slavných rolích.
Fungovaly jako divadelní portréty a vizuální propaganda herců.