Popis
Kunisada, Hiroshige – Zimní scéna z příběhu o Genjim
Autoři: Utagawa Kunisada (Toyokuni) postavy, Andó Hirošige krajina.
Originální název: Fúryú genji yuki no nagame.
Datování díla: 1853.
Technika díla: barevný dřevořez.
Materiál díla: papír.
Formát: vertikální oban nishikie triptych (celkový rozměr triptychu 36,8 x 76,1 cm).
Popis: barevný japonský dřevořez ve formě triptychu představuje zimní výjev z moderní parafráze slavného literárního díla Příběh o princi Genjim. Na jeho vzniku se podíleli dva přední mistři japonské grafiky poloviny 19. století – Utagawa Kunisada, autor figurálních partií, a Andó Hiroshige, který vytvořil rozsáhlou krajinnou scenérii. Společně zde dosáhli mimořádně harmonického spojení lidského příběhu a lyrické zimní krajiny.
V popředí triptychu vystupují postavy prince Mitsuudžiho a jeho dámy, oděné do bohatě zdobených zimních kimon. Princ je zahalen do roucha se zlatým ornamentem bambusu, tradičním symbolem morální pevnosti a ušlechtilosti, zatímco bílý deštník nad jeho hlavou je vyražen jemným slepotiskem. Dáma v tmavém kimonu drží proutěné koště určené k odklízení sněhu a její postoj, stejně jako nakloněná borovice v pozadí, směřuje jemně k princi.
Hiroshigeho krajina rozprostřená přes všechny tři listy zobrazuje zasněženou vesnici u řeky s borovicemi, mostem a vzdálenými kopci, nad nimiž poletují ptáci. Tlumena barevnost, jemné přechody tónů a citlivé zachycení atmosféry zimního dne vytvářejí klidné, téměř meditativní pozadí, které kontrastuje s dekorativní bohatostí figurálních motivů. Tento dialog mezi postavou a krajinou je jedním z vrcholných příkladů spolupráce obou autorů.
Triptych patří k populární sérii moderních genji-e, v nichž byly motivy klasického románu aktualizovány do soudobého prostředí období Edo. Dílo tak představuje nejen výtvarně působivou scénu, ale i rafinovanou kulturní hru s literární tradicí, typickou pro svět klasické japonské grafiky 19. století, kde se minulost a přítomnost přirozeně prolínají.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Národní galerie v Praze
Utagawa Kunisada
Utagawa Kunisada (歌川 国貞, 1786–1865), známý také jako Toyokuni III., byl jedním z nejplodnějších a nejvlivnějších tvůrců japonského dřevořezu období Edo. Patřil k hlavním představitelům školy Utagawa a již za svého života dosáhl mimořádné popularity, zejména díky tiskům s divadelními a žánrovými náměty.
Kunisada se proslavil především portréty herců kabuki (yakusha-e) a výjevy z populárních divadelních her, které dokázal převést do bohatě barevných a vysoce dekorativních kompozic. Jeho práce vynikají smyslem pro dramatickou gestiku, výraznou mimiku a detailní zpracování kostýmů, jež se staly jedním z určujících znaků pozdní fáze tradice japonských dřevořezů a dřevorytů ukiyo-e.
Zásadním odborným zpracováním Kunisadova díla je monografie Kunisada: mistr pozdního japonského dřevořezu od historičky umění Heleny Honcoopové, která představuje první komplexní zhodnocení autorovy tvorby v širším kontextu japonské vizuální a divadelní kultury 19. století. Publikace významně přispěla k přehodnocení Kunisadovy role v dějinách ukiyo-e a k jeho plnohodnotnému zařazení mezi klíčové mistry období Edo.
V průběhu své dlouhé kariéry vytvořil Kunisada tisíce návrhů a jeho dílo zásadně formovalo podobu japonské populární grafiky své doby. Jeho triptychy a vícelisté kompozice představují vrchol syntézy výtvarného umění a divadelního světa a dodnes patří k nejvyhledávanějším dílům japonské grafiky.
Japonské pojmy
Bijin-ga (美人画)
„Obrazy krásných žen“ – zobrazení kurtizán, gejš a ideálu ženské krásy.
Zdůrazňují eleganci, módu, účesy a jemnou psychologii postav.
Bokashi (ぼかし)
Technika plynulého přechodu barev bez ostrých hran.
Používá se pro oblohu, vodu nebo atmosférické efekty.
Diptych
Dvojlist tvořící jednu obrazovou kompozici.
Častý u dramatických výjevů a hereckých portrétů.
Fūkei-ga (風景画)
Krajinné dřevořezy zobrazující přírodu, města a cestovní trasy.
Žánr proslavený mistry jako Hiroshige a Hokusai.
Hangi (版木)
Dřevěná tisková matrice, do níž je vyřezán obraz.
Každá barva vyžaduje samostatný hangi.
Karazuri (空摺)
Slepotisk – tisk bez barvy vytvářející reliéf na papíře.
Často využíván u luxusních tisků a surimono.
Kabuki (歌舞伎)
Tradiční japonské divadlo s výrazným hereckým projevem a stylizovanými kostýmy.
Kabuki herci patřili k nejoblíbenějším námětům ukiyo-e.
Kachō-ga (花鳥画)
Žánr zobrazující květiny a ptáky, často se symbolickým významem.
Oblíbený zejména v pozdním ukiyo-e a moderním dřevořezu.
Kento (見当)
Registrační značky vyřezané do matrice pro přesné sesazení barev.
Zajišťují správné překrytí jednotlivých tiskových bloků.
Meisho-e (名所絵)
Zobrazení slavných míst Japonska – chrámů, mostů a krajin.
Často spojeno s cestováním a sezónními motivy.
Nishiki-e (錦絵)
Vícebarevný japonský dřevořez tištěný z několika matric, z nichž každá nese jednu barvu.
Technika umožnila bohatou barevnost a detail typický pro vrcholné ukiyo-e.
Ōban (大判)
Standardní formát dřevořezu o velikosti přibližně 25 × 38 cm.
Používal se zejména pro portréty herců, kurtizán a krajiny.
Ōban nishiki-e
Barevný dřevořez provedený technikou nishiki-e ve formátu ōban.
Nejrozšířenější typ klasického japonského dřevořezu.
Sumizuri-e (墨摺絵)
Jednobarevné tisky provedené pouze černou tuší.
Předchůdce vícebarevných nishiki-e.
Surimono (摺物)
Luxusní, soukromě vydávané dřevořezy pro úzký okruh znalců.
Vyznačují se jemným tiskem, slepotiskem a drahými pigmenty.
Triptych
Kompozice složená ze tří samostatných tisků tvořících jeden obraz.
Používala se pro bitvy, slavnosti a rozsáhlé dějové scény.
Ukiyo (浮世)
„Prchavý svět“ městské zábavy, divadel a požitků období Edo.
Filozofický základ, z něhož ukiyo-e vyrůstá.
Ukiyo-e (浮世絵)
„Obrazy prchavého světa“ – japonské dřevořezy období Edo a Meidži zobrazující krásné ženy, herce kabuki, krajiny a každodenní život.
Ukiyo-e formovalo vizuální kulturu Japonska a zásadně ovlivnilo evropské umění 19. století.
Washi (和紙)
Tradiční japonský ruční papír vyráběný z vláken moruše.
Vyznačuje se pevností, pružností a dlouhou životností.
Yakusha-e (役者絵)
Dřevořezy zobrazující herce kabuki v jejich slavných rolích.
Fungovaly jako divadelní portréty a vizuální propaganda herců.
