Popis
Kacušika Hokusai – Enoshima v provincii Sagami
Autor: Hokusai, Kacušika (葛飾 北斎, Katsushika Hokusai) 1760-1849.
Originální název: Sōshū Enoshima.
Překlad názvu: Enoshima v provincii Sagami.
Vytvořeno/Publikováno: 1830 až 1832.
Technika: barevný dřevořez.
Formát: horizontální oban nishikie (25,4 x 38 cm).
Popis: dřevořez zachycuje pohled na ostrov Enoshima v provincii Sagami, jedno z oblíbených poutních a výletních míst období Edo. Úzký pás země spojující pevninu s ostrovem je zaplněn poutníky, kteří míří k posvátným svatyním a chrámům, zatímco pobřežní osada s domy a vegetací vytváří klidné zázemí každodenního života.
Kompozice je vystavěna horizontálně a nabízí široký výhled na záliv Sagami, jehož hladina je jemně strukturována drobnými vlnami a barevnými přechody. V pravé části obrazu se na obzoru objevuje silueta hory Fudži, která zde působí jako tichý a vyrovnaný protějšek lidského pohybu v popředí. Malý člun na vodní hladině zdůrazňuje měřítko krajiny a pocit otevřeného prostoru.
Tisk je součástí slavné série „Fugaku sanjūrokkei“ (Třicet šest pohledů na horu Fudži), vytvořené v letech 1830–1832. Kacušika Hokusai v této sérii propojuje topografickou přesnost s výraznou kompoziční stylizací a lyrickým pojetím krajiny. Dílo je ukázkou mistrovského zvládnutí techniky barevného dřevořezu horizontálního oban nishikie, typické pro Hokusaiovu vrcholnou tvorbu.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Library of Congress
Japonské pojmy
Bijin-ga (美人画)
„Obrazy krásných žen“ – zobrazení kurtizán, gejš a ideálu ženské krásy.
Zdůrazňují eleganci, módu, účesy a jemnou psychologii postav.
Bokashi (ぼかし)
Technika plynulého přechodu barev bez ostrých hran.
Používá se pro oblohu, vodu nebo atmosférické efekty.
Diptych
Dvojlist tvořící jednu obrazovou kompozici.
Častý u dramatických výjevů a hereckých portrétů.
Fūkei-ga (風景画)
Krajinné dřevořezy zobrazující přírodu, města a cestovní trasy.
Žánr proslavený mistry jako Hiroshige a Hokusai.
Hangi (版木)
Dřevěná tisková matrice, do níž je vyřezán obraz.
Každá barva vyžaduje samostatný hangi.
Karazuri (空摺)
Slepotisk – tisk bez barvy vytvářející reliéf na papíře.
Často využíván u luxusních tisků a surimono.
Kabuki (歌舞伎)
Tradiční japonské divadlo s výrazným hereckým projevem a stylizovanými kostýmy.
Kabuki herci patřili k nejoblíbenějším námětům ukiyo-e.
Kachō-ga (花鳥画)
Žánr zobrazující květiny a ptáky, často se symbolickým významem.
Oblíbený zejména v pozdním ukiyo-e a moderním dřevořezu.
Kento (見当)
Registrační značky vyřezané do matrice pro přesné sesazení barev.
Zajišťují správné překrytí jednotlivých tiskových bloků.
Meisho-e (名所絵)
Zobrazení slavných míst Japonska – chrámů, mostů a krajin.
Často spojeno s cestováním a sezónními motivy.
Nishiki-e (錦絵)
Vícebarevný japonský dřevořez tištěný z několika matric, z nichž každá nese jednu barvu.
Technika umožnila bohatou barevnost a detail typický pro vrcholné ukiyo-e.
Ōban (大判)
Standardní formát dřevořezu o velikosti přibližně 25 × 38 cm.
Používal se zejména pro portréty herců, kurtizán a krajiny.
Ōban nishiki-e
Barevný dřevořez provedený technikou nishiki-e ve formátu ōban.
Nejrozšířenější typ klasického japonského dřevořezu.
Sumizuri-e (墨摺絵)
Jednobarevné tisky provedené pouze černou tuší.
Předchůdce vícebarevných nishiki-e.
Surimono (摺物)
Luxusní, soukromě vydávané dřevořezy pro úzký okruh znalců.
Vyznačují se jemným tiskem, slepotiskem a drahými pigmenty.
Triptych
Kompozice složená ze tří samostatných tisků tvořících jeden obraz.
Používala se pro bitvy, slavnosti a rozsáhlé dějové scény.
Ukiyo (浮世)
„Prchavý svět“ městské zábavy, divadel a požitků období Edo.
Filozofický základ, z něhož ukiyo-e vyrůstá.
Ukiyo-e (浮世絵)
„Obrazy prchavého světa“ – japonské dřevořezy období Edo a Meidži zobrazující krásné ženy, herce kabuki, krajiny a každodenní život.
Ukiyo-e formovalo vizuální kulturu Japonska a zásadně ovlivnilo evropské umění 19. století.
Washi (和紙)
Tradiční japonský ruční papír vyráběný z vláken moruše.
Vyznačuje se pevností, pružností a dlouhou životností.
Yakusha-e (役者絵)
Dřevořezy zobrazující herce kabuki v jejich slavných rolích.
Fungovaly jako divadelní portréty a vizuální propaganda herců.
