Popis
Zürner, Adam Friedrich a Schenk, Peter – Karlovarsko
Originální mapa
Název: Karlovarsko.
Autor: Adam Friedrich Zürner (1678 Marieney – 1742 Drážďany), Peter Schenk mladší (1698-1775).
Vydáno: 1715.
Materiál: kolorovaná mědirytina.
Formát: grafické měřítko [cca 1:170 000], 510×580 mm.
Popis: Peter Schenk mladší (1698-1775) byl mědirytcem, knihkupcem a nástupcem svého otce, nakladatele Petera Schenka staršího. Zabýval se zhotovováním tiskových desek mapových děl. Peter Schenk starší (1660 Elberfeld-1718/1719, Amsterodam) pracoval jako mědirytec, grafik, všestranný umělec a dvorní rytec Augusta Silného. Adam Friedrich Zürner (1678 Marieney – 1742 Drážďany) vystudoval teologii, ale intenzívně se věnoval tvorbě map a v roce 1716 se stal členem Pruské akademie věd.
Mapa Karlovarska se zeměpisným rejstříkem a sítí je bohatě zdobena pohledy na Loket, Ostrov a Karlovy Vary, pohledy na části Karlových Varů a doplněna plánkem města. Dekorativní obrazová výzdoba mapy odpovídá „zlaté éře“ barokní kartografie. Náměty vyobrazení (parerg) se na mapách s malými obměnami opakovaly po řadu desetiletí, souvisely s topografickým obsahem díla a většinou alegoricky znázorňovaly moc, slávu a bohatství zobrazené země. K oblíbeným tématům patřila personifikace hor a řek, řemesla, zemědělství, lov, dolování a obyvatelstvo známých i méně známých zemí v dobových oděvech. Krajinářské partie doplňovaly náboženské a heraldické motivy, válečné symboly a trofeje, postavy andílků (amoretů, putti) a zeměměřičů s měřickými přístroji, veduty, kamenné památníky a drobná, zvláště antická architektura s nápisy.
Mapa Karlovarska obsahuje rovněž rejstřík významných budov a stručné poznámky k dějinám Karlových Varů. Na rozdíl od jiných soudobých map autor neužil obvyklých mapových značek, ale k označení sídel, zámků apod. nakreslil schematické obrázky budov různých typů. Barevně je vyznačen obvod Loketského kraje, který se však stal samostatným krajem teprve roku 1751; do té doby byl součástí Žateckého kraje.
Dílo náleží k důležitým pramenům pro studium historické podoby českých zemí a je dnes považováno za významný příklad vývoje kartografie v rámci sběratelského a odborného zájmu o staré mapy.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha.
Zürner, Adam Friedrich
Adam Friedrich Zürner (1678–1742)
Adam Friedrich Zürner byl významný německý kartograf a geograf působící na přelomu 17. a 18. století. Proslul zejména systematickým mapováním saských a českých zemí, které patřilo k nejpřesnějším kartografickým pracím své doby.
Jeho tvorba se vyznačuje důrazem na měření vzdáleností, síť komunikací a regionální členění krajiny. Zürnerovy mapy sehrály důležitou roli ve správní a vojenské kartografii a dodnes jsou ceněny jako významné prameny historické geografie.
Schenk, Peter
Peter Schenk mladší (1698–1775)
Peter Schenk mladší byl nizozemský rytec, kartograf a nakladatel působící v Amsterdamu. Navázal na rodinnou kartografickou tradici a patřil k významným vydavatelům map v první polovině 18. století.
Jeho vydavatelská činnost se vyznačovala vysokou technickou kvalitou tisku a pečlivým grafickým zpracováním. Schenkovy mapy, často vzniklé ve spolupráci s předními kartografy své doby, se řadí k vyhledávaným položkám sběratelských kolekcí historické kartografie.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
