Popis
Guillaume de L‘Isle – Mapa Evropy (cca 1769)
Originál stará mapa
Název: Carte d‘Europe.
Autor: L‘Isle, Guillaume de, 1675-1726, Buache, Philippe, 1700 – 1773.
Vydáno: cca 1769.
Materiál: mapa, ručně kolorovaná, papír.
Formát: 500 x 620 mm.
Popis: mapa Evropy vzniklá na základě kartografických principů francouzské vědecké školy 18. století představuje moderní pojetí kontinentální kartografie své doby. Vychází z kritického zpracování geografických dat a důsledného oddělování ověřených údajů od starších spekulativních tradic.
Evropa je zobrazena v širokém rozsahu od Atlantiku po východní oblasti Ruska a od Skandinávie po Středomoří. Pobřeží, říční síť a hlavní geografické celky jsou zpracovány s vysokou mírou přesnosti, přičemž politické hranice jsou barevně odlišeny podle soudobého stavu.
Mapa nese znaky osvícenské kartografie, která kladla důraz na přehlednost, systematičnost a vědeckou metodiku. Spolupráce Guillauma de L’Isle a Philippa Buachea propojuje geografii s ranými koncepcemi fyzické geografie, zejména v pojetí horských pásem a hydrografických struktur.
Dílo patří k základním pramenům pro studium vývoje evropské kartografie 18. století a je vyhledávanou položkou v rámci odborného i sběratelského zájmu o historické mapy Evropy.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha
L’Isle, Guillaume de
Guillaume de L’Isle (1675 – 1726)
Guillaume de L’Isle byl francouzský geograf a kartograf, považovaný za zakladatele moderní vědecké kartografie. Proslul kritickým přístupem ke zdrojům a snahou o maximální přesnost mapového zobrazení na základě astronomických měření a historických pramenů.
Jeho mapy Evropy, Asie a Ameriky výrazně ovlivnily evropskou kartografii 18. století a staly se základem pro práci řady pozdějších kartografů.
Buache, Philippe
Philippe Buache (1700 – 1773)
Philippe Buache byl francouzský geograf a kartograf, žák a následovník Guillauma de L’Isle. Patřil k průkopníkům fyzické geografie a zasloužil se o rozvoj koncepce horských systémů a povodí v kartografii.
Jeho spolupráce na mapách Evropy přispěla k hlubšímu porozumění přírodním strukturám kontinentu v období osvícenství.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
