Popis
Charles Parsons – The City of Washington
Název: The City of Washington.
Autor: Charles Parsons (19. století – po 1880).
Vydáno: Publikováno v roce 1880 firmou Currier & Ives.
Materiál: kolorovaná litografie, papír.
Formát: 585 x 845 mm.
Popis: nezobrazuje město pomocí kartografické projekce, ale formou panoramatického pohledu z ptačí perspektivy, který kombinuje realistické pozorování s idealizovaným uspořádáním prostoru. Tento typ zobrazení nebyl určen k přesné orientaci, ale k reprezentaci města jako moderní metropole.
Pohled zachycuje Washington z oblasti řeky Potomac a zdůrazňuje pravidelnou urbanistickou strukturu města, široké třídy, veřejné parky a dominantní stavby. Centrální roli hraje Kapitol, který je vyobrazen jako hlavní vizuální a symbolický bod městské kompozice.
Detailní vykreslení zástavby, dopravní infrastruktury a říčního provozu podtrhuje význam města jako politického a správního centra Spojených států. Perspektivní nadhled umožňuje propojit architektonické detaily s celkovým obrazem urbanistického rozvoje.
Panoramatické pohledy tohoto typu byly ve druhé polovině 19. století mimořádně populární a plnily reprezentační i dokumentační funkci. Dílo je cenným pramenem pro studium ikonografie amerických měst a patří k vyhledávaným položkám v rámci odborného i sběratelského zájmu o historická zobrazení měst.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Washington State Library, USA
Parsons, Charles
Charles Parsons
Charles Parsons (19. století – po 1880) byl americký kreslíř a autor panoramatických pohledů na města působící ve druhé polovině 19. století. Specializoval se na tzv. bird’s-eye views, které kombinovaly uměleckou kresbu s dokumentačním zobrazením městské struktury.
Jeho práce byly často publikovány významnými americkými vydavatelstvími a sloužily jako reprezentativní obrazy rychle se rozvíjejících měst. Parsonsovy veduty patří k typickým příkladům městské ikonografie období prudké urbanizace Spojených států.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
