Popis
Anonym – Mapa světa
Originál stará mapa
Název: Bankoku jinbutsu no zu.
Autor: …
Vydáno: mezi 1800 až 1850.
Materiál: papír, barevný dřevořez.
Formát: 330 x 440 mm.
Popis: tato japonská mapa světa starých map s názvem Bankoku jinbutsu no zu vznikla v první polovině 19. století a představuje specifický pohled japonské kartografie na uspořádání světa a jeho obyvatel. Mapa je koncipována jako diptych, v němž je vlastní zobrazení světa doplněno figurální galerií etnických typů a zemí, jak byly vnímány v období pozdního období Edo.
Svět je zobrazen v oválné projekci, typické pro japonské mapy inspirované čínskými a evropskými předlohami, avšak přetvořené podle domácí tradice. Kontinenty jsou schematizované, s důrazem na Asii a Japonsko, zatímco Evropa, Afrika a Amerika jsou prezentovány spíše symbolicky. Kartografická přesnost zde ustupuje didaktické a kulturní funkci mapy.
Ve spodní části listu se nachází řada vyobrazení etnických skupin a obyvatel vzdálených zemí, včetně Angličanů, obyvatel Afriky, mytických Pygmejů či tzv. země žen. Tyto figury nejsou dokumentárním záznamem, ale odrazem dobových představ, cestopisných zpráv a legend, které v Japonsku kolovaly prostřednictvím knih rangaku a omezených kontaktů se Západem.
Mapa sloužila nejen jako geografická pomůcka, ale především jako obrazový nástroj k pochopení rozmanitosti světa mimo Japonsko.
Text: © Atelier Manufactura
Zdroj obrázku: © Historický ústav Akademie věd ČR, Praha
Bankoku
Autor mapy Bankoku jinbutsu no zu není znám. Jedná se o anonymní dílo vzniklé v prostředí japonských dřevořezových dílen v období Edo, kdy byly mapy světa často kolektivní prací založenou na přejímání a reinterpretaci starších čínských, korejských a evropských zdrojů. Tyto mapy spojovaly geografické poznání s kulturními a etnografickými představami a byly určeny širokému publiku.
Kartografické pojmy
Atlas
Soubor map vydaný knižně jako ucelené dílo.
V raném novověku představoval syntézu geografického poznání své doby.Chorografická mapa
Mapa zobrazující konkrétní oblast s důrazem na místopis a regionální členění.
Stojí mezi mapou topografickou a obecnou geografickou.Geografická projekce
Způsob převodu kulového povrchu Země na rovinu mapy.
Každá projekce zkresluje některé vlastnosti – plochu, vzdálenost či úhly.
Kartuše
Dekorativní rámec obsahující název mapy, autora, dataci nebo dedikaci.
Významný výtvarný prvek starých map, často bohatě ornamentální.
Mappa mundi
Středověké schematické mapy světa kombinující geografii s náboženským výkladem.
Neusilují o přesnost, ale o symbolické a kosmologické zobrazení světa.
Mědirytina
Grafická technika, při níž je obraz vyryt do měděné desky.
Umožňuje jemnou kresbu a detail, typickou pro staré kartografické listy.
Parerg
Vedlejší dekorativní nebo informační prvek mapy, například vložená mapa, měřítko či vysvětlivky.
Doplňuje hlavní mapové pole a rozšiřuje jeho význam.
Polohopis
Zobrazení horizontálních prvků krajiny – sídel, řek, cest a hranic.
Základní složka kartografického popisu území.
Portolán
Raný typ námořní mapy s hustou sítí směrových čar.
Sloužil k navigaci ve Středozemním moři a podél evropských pobřeží.
Revers
Rubová strana mapového listu.
U starých map často obsahuje textový popis oblasti v latině nebo národním jazyce.
Rytina
Souhrnné označení grafických technik založených na rytí do matrice.
Základní tisková technika kartografie před nástupem litografie.
Topografická mapa
Mapa zobrazující podrobně terén, sídla a přírodní prvky.
Předchůdce moderních map s důrazem na přesnost a měřítko.
Veduta
Detailní pohled na město nebo krajinu, často z ptačí perspektivy.
Stojí na pomezí kartografie a výtvarného umění.
Výškopis
Zobrazení vertikálních tvarů terénu – hor, údolí a reliéfu.
Ve staré kartografii často schematické nebo symbolické.
Zeměpisná síť
Soustava rovnoběžek a poledníků umožňující orientaci na mapě.
Postupně se zpřesňovala s rozvojem astronomie a matematiky.
